Špenát

Špenát je jednoletá rostlina z čeledi laskavcovitých, dříve řazena do čeledi merlíkovitých. Jde o velmi důležitou listovou zeleninu, jejíž původ bychom nalezli pravděpodobně v Persii. Přes Sýrii a Arábii se špenát dostal do severní Afriky a odtud kolem roku 1100 do Španělska. Až během 14. a počátkem 15. století se prostřednictvím Maurů, kteří jeho pěstování převzali od Arabů, dostal do celé Evropy. Špenát obsahuje důležité živiny, i když obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa je nepravdivé, vzniklo matematickou chybou, když byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka. Současné výzkumy však prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka a obsah karotenoidů ve vysokých koncentracích, což z něho činí cenný antioxidant.

obrázek ke článku Špenát

Pěstování špenátu není náročné. Vyžaduje dobře hnojenou mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku. Můžeme ho sázet prakticky po celý rok, a to buď brzy zjara, chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, abychom ho mohli sklízet na podzim. Špenáty podle odrůdy vyrostou za 37–70 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem.

V obchodech lze koupit nejen mražený, ale i čerstvý listový špenát po většinu roku. Kvalitní listy musí mít tmavě zelenou barvu bez náznaků žloutnutí, nesmí být příliš uvadlé. Vhodné je kupovat čerstvý špenát balený v igelitových fóliích, neboť na vzduchu čerstvý špenát velmi brzy ztrácí své hodnoty. Nižší teploty a především chlad mohou tento proces zastavit (mražené špenátové protlaky, mražený špenát krájený nebo celý listový). Špenát je vhodné konzumovat v menších dávkách, nejlépe s trochou oleje, který zpomalí trávení a umožní lepší vstřebávání účinných látek.

Špenát obsahuje:


  • Provitamin A (Karotenoidy - beta-karoten, lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně)
  • Vitamíny skupiny B (niacin, kyselina listová, biotin)
  • Vitamin C
  • Vitamin E
  • Vitamin K
  • Draslík (K)
  • Vápník (Ca)
  • Hořčík (Mg)
  • Jód (J)
  • Železo (Fe)
  • Fosfor (P)
  • Kyselinu šťavelovou – brání resorpci vápníků ve střevech. Abychom zabránili jejímu působení a nedocházelo k odvápnění, je vhodné kombinovat špenát s mléčnými výrobky.

Špenát obsahuje hodně draslíku, je doporučován na vysoký krevní tlak, anémii a zácpu.

Výzkumy dokazují, že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoteny pomáhá předejít degeneraci žluté skvrny oční sítnice, která je jedním z důvodů slepoty u starších lidí.

Dostatek kyseliny listové má vliv na vyšší porodní hmotnost dítěte a snižuje riziko předčasného porodu a vzniku vývojových vad. Tato kyselina je nezbytná především pro syntézu DNA, podílí se na tvorbě některých neesenciálních aminokyselin. Je důležitá pro růst a další procesy normálního vývoje zárodku, omezuje vznik mutací genů.

Vzhledem k nadměrnému hnojení chemickými prostředky může špenát mimo množství cenných látek obsahovat i hodně dusičnanů. Jeho konzumace by tedy měla být v rozumném množství.

Vliv špenátu na náš organismus:


  • příznivé účinky na činnost srdce
  • chrání před volnými radikály
  • zklidňuje nervovou soustavu - pomáhá zlepšovat náladu, zahání stres a únavu
  • posiluje imunitní systém a mozek
  • napomáhá při tvorbě krve
  • posiluje vlasy a nehty
  • zpevňuje kosti a zuby
  • aktivuje metabolismus sacharidů
  • zlepšuje látkovou výměnu
  • pomáhá při zácpě
  • zlepšuje pokožku
  • odvodňuje tělo - působí jako diuretikum

V kuchyni má špenát mnohostranné využití. Dají se z něho připravovat polévky, přílohy, saláty, náplně, pomazánky. Pro tepelnou úpravu je vhodnější pára, než klasické vaření. Čerstvé listy špenátu se musí zpracovat co nejdříve, jinak vadnou.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...

(c) Naše výživa, 2010-2023 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní