Petržel zahradní

Petržel (Petroselinum hortense) je dvouletá, někdy až vytrvalá rostlina z čeledi mrkvovitých. Pochází z východní části Středomoří, zpočátku se sbírala jen nať bylin divoce rostoucích v hornatých a skalnatých terénech. Zásadní obrat v jejím pěstování nastal za vlády Karla Velikého (742–814). Tento vladař měl mimořádné pochopení pro zeleninu, proto prý nařídil pěstování petržele hned u svého sídla. V 16. století se pěstování petržele rozšířilo i do Anglie, později též do zámoří. Dnes je petržel nepostradatelnou zeleninou, kořením, ale i léčivkou. V prvním roce vytváří růžice jednoduše vykrajovaných nebo kadeřavých listů, které při pravidelném seřezávání stále dorůstají, a to dlouho do podzimu. Další rok na jaře, když kořeny přezimovaly v zemi, petržel opět obrazí, má květonosnou, až 1 m vysokou lodyhu. Petržel kvete v červnu až v červenci. Všechny rostlinné části mají silně aromatickou vůni a nasládlou, poněkud ostrou chuť. Z půdy odebírá petržel mnoho minerálních látek a vitamínů a soustřeďuje je ve svých listech. Kořen petržele je cenným dodavatelem vitaminu C.

Používaná část rostliny - listy, kořeny a výjimečně i plody. Petrželovou nať bychom měli konzumovat hlavně čerstvou, a to denně v množství, které nabereme na polévkovou lžíci.

Petržel lze pěstovat po celý rok, v zimě ji můžeme vysadit do květináčů. Čerstvá vydrží v chladničce i několik dní (např. v perforovaném mikrotenovém sáčku). Lze ji zmrazit nebo usušit a uchovávat v dobře uzavíratelných obalech nejlépe v chladu a ve tmě.

Petržel v malé dávce působí povzbudivě na chuť k jídlu, podporuje trávení a zvyšuje vylučování moči, proto je součástí urologických čajů. Má také antibakteriální účinky.

Na zregenerování pokožky postačí sedm dní natírání čerstvou šťávou. Odvar ze semen uvolňuje hladké svalstvo v celém těle a zmírňuje bolesti hlavy, migrény a podrážděný žlučník. Žvýkání čerstvé petrželové natě odstraňuje v dechu zápach po cibuli a česneku.

Velké dávky (hlavně kořen a plody) jsou škodlivé až jedovaté, zvláště u žen během těhotenství. Vyvolávají mimo jiné stahy dělohy, vedou k jejímu překrvení a k překrvení zažívacího traktu. Je proto vhodné, vyhnout se v těhotenství konzumaci většího množství listů petržele.

Po porodu může naopak kořen petržele pomoci s vylučováním mléka a ke stahům dělohy.

U nás se pěstuje:

petržel s kadeřavými listy, tzv. listová – využití hlavně k dekoračním účelům
petržel hladkolistá - světově více rozšířená, pikantnější chuť a silnější aroma
petržel kořenová – tlustý měkký kořen, využití hlavně jako aromatická zelenina

Petržel obsahuje:

Silice
Flavonoidy
Provitamin A
Vitamíny skupiny B
Vitamin C
Vápník (Ca)
Hořčík (Mg)
Fosfor (P)
Draslík (K)
Mangan (Mn)
Železo (Fe)
Síru (S)
Křemík (Si)

Pozitivní vliv petržele na naše zdraví

Užití vnitřně, lze i v nálevu:

při onemocnění ledvin a močového měchýře
při močových kamenech
při ledvinové kolice
při zánětu prostaty
při menstruačních potížích
při střevní kolice
proti chudokrevnosti
k posílení krevního oběhu
ke zmírnění bolesti hlavy
k posílení imunitního systému
k povzbuzení činnosti jater a žlučníku
při dně

Užití zevně:

k odstranění pih
proti kožním parazitům

Nať i kořen petržele najdou v kuchyni uplatnění v mnoha jídlech, dodávají pokrmům sladce kořeněnou chuť. Aroma listů petržele se vařením rychle ztrácí, kořen je konzumován samostatně jako zelenina, nebo se přidává pro zlepšení chutě do polévek a omáček. Jeho chuť a aroma totiž neoslabuje ani dlouhé vaření.

V oblasti kolem Středozemního moře je ke grilované rybě servírována vynikající omáčka připravená z nakrájených listů petržele, česneku a olivového oleje. Francouzští kuchaři často kombinují petržel s ostatními bylinkami (tzv. směs jemných bylinek – pažitky, estragonu, kerblíku a petržele).

Sdílet na: