Pohanka se podle způsobu využití řadí k obilninám. Botanicky jde však o jednoletou rostlinu dvouděložní z čeledi rdesnovitých, která má podobně moučná zrna jako obilí. Je však naprosto hypoalergenní, vhodná i pro celiaky (bezlepková dieta). Je to stará kulturní plodina pocházející z jihovýchodní Asie, z oblasti Himalájí. Do Evropy se dostala pravděpodobně s mongolskými a tatarskými nájezdníky. Místní obyvatelstvo je označovalo jako pohany a odtud současný název pohanka. Ve 14. století patřila k tradičním pokrmům chudších vrstev Slovanů. Pro pěstování pohanky jsou vhodné půdy lehčí až střední, dobře zásobené živinami a vláhou. Je to nenáročná rostlina, kterou nenapadají škůdci a choroby. Vysévá se přímo do záhonů, a to nejčastěji v květnu, při příznivých klimatických podmínkách i v dubnu. Lodyha je vzpřímená a dutá, dorůstá výšky cca 1 metru. Na jedné rostlině je až 2 000 květů, plodem je nažka s ostrými hranami. Pohanka se sklízí koncem léta. Nevýhodou je nerovnoměrné dozrávání nažek.
Ještě
na konci 19. století byla pohanka nedílnou součástí českého jídelníčku. Byla používána při pečení chleba, přípravě obilné pohankové kaše apod. Časem upadala v zapomnění.
Na začátku 21. století se pohanka, v souvislosti se zvýšeným zájmem o zdravou výživu, opět stala
vyhledávanou potravinou.
Pohanka je
lehce stravitelná, pomáhá v boji s řadou nemocí, především těch
civilizačních. Je velmi vhodná ke konzumaci zvláště v zimním období, protože v sobě ukrývá silnou prohřívací energii. Tato rostlina dokáže
zatočit i s viry, které způsobují nachlazení a opary, a to ve srovnání s ostatními obilninami až čtyřikrát účinněji.
Komu
pohanka nechutná, může využít různé čajové směsi s obsahem této ceněné rostlinky. I tato forma je účinná a prospívá zdraví,
pozor však na tyto čaje
v období těhotenství.
Vzhledem k prospěšnosti pro lidský organismus by pohanka měla patřit ke
stálicím našeho jídelníčku. Je zdrojem nejen nejrůznějších vitamínů, ale je bohatá i na minerální látky. Nejdůležitější látkou, kterou pohanka obsahuje, je
rutin. Ten působí příznivě na celý cévní systém a podporuje vstřebávání vitaminu C. Pohanka je také velmi vhodná
k detoxikaci celého organismu, a to i v době těhotenství.
Pohanka obsahuje:
- Bílkoviny
- Sacharidy
- Esenciální aminokyseliny
- Vlákninu
- Vitamíny skupiny B (B1, B2, B3, B6)
- Vitamin E
- Vitamin P (rutin) – vhodný pro lidi se sklonem ke křečovým žilám, důležitý pro pevnost a pružnost cévních stěn, pomáhá předcházet praskání žilek v nose (v kombinaci s vitaminem C).
- Cholin - regeneruje jaterní buňky po prodělání jaterních chorob či poškození alkoholem a léky.
- Vápník (Ca)
- Hořčík (Mg)
- Zinek (Zn) - důležitý zejména v zimním období, kdy posiluje obranyschopnosti sliznic.
- Železo (Fe)
- Fosfor (P)
- Draslík (K)
- Měď (Cu)
- Selen (Se)
- Mangan (Mn)
Pro výživu lidí se z pohanky vyrábí mouka a krupice. Kroupy z oloupaných semen se svým složením podobají cereáliím. Je ceněna hlavně pro svoji
vysokou biologickou hodnotu bílkovin a vyváženému složení esenciálních aminokyselin. Využívá se také jako medonosná rostlina, z pohankových květů se
stáčí delikátní tmavý med.
Ke krmným účelům se využívá jen
omezeně, jelikož může u citlivých zvířat vyvolat onemocnění fagopyrismus (vyrážka, která se vyskytuje hlavně u prasat a ovcí).
Ve farmacii má hlavní uplatnění jako zdroj glykosidu rutinu, který ovlivňuje propustnost krevních cév.
Pozitivní vliv pohanky na naše zdraví:
- posiluje cévní a žilní stěny
- odstraňuje popraskané žilky v oku
- brání tvorbě krevních sraženin a křečových žil - snižuje riziko trombózy
- chrání před srdečními chorobami
- prevence mozkové mrtvice
- snižuje krevní tlak
- napomáhá odbourávání cholesterolu v krvi, snižuje jeho vstřebávání z potravy
- je prevencí aterosklerózy
- příznivě ovlivňuje funkci trávicího systému
- regeneruje jaterní buňky
- uklidňuje žaludeční a dvanáctníkové vředy
- usnadňuje léčbu hemoroidů
Pohanku lze
připravovat na různé způsoby a to jak na sladko, tak i na slano, je vhodná pro bezlepkovou dietu. Vaříme ji jen krátce v dvojnásobném množství vody s trochou soli. Vodu nikdy nesléváme, jelikož bychom ztratili příliš velké množství cenných látek. Lépe je
pohanku nevařit, pouze přelít vařící vodou a nechat pod pokličkou bobtnat, dokud do sebe nevsákne veškerou tekutinu.
V kuchyni lze pohanku použít jako samostatnou hodnotnou přílohu, nebo jako přísadu do kaší, polévek, rizot, pomazánek, nákypů, lívanců a placek.