Přeslička rolní (Equisetum arvense L.)
Velmi hojná, plevelovitá vytrvalá bylina 15 - 60 cm vysoká z čeledi přesličkovité. Podzemní černohnědý oddenek je článkovitý, hluboko zarytý v zemi. Z něho každým rokem vyrůstají lodyhy dvojího druhu. Nejprve lodyhy plodní jarní (v březnu – dubnu), 10 – 20 cm vysoké, které jsou jednoduché, příčně článkovité, mají červenohnědé zabarvení a končí válcovitým kláskem (plodní šišticí). Po vysypání výtrusů brzy odumírají a jsou nahrazeny zelenými, mnohem vyššími, přeslenovitě větvenými lodyhami letními. Větve jsou tenčí, drsné a brázdité. Přeslička je rozšířena hlavně v chladném a mírném pásmu severní polokoule. U nás se vyskytuje na vlhkých a písčitých místech. Jde o hojně rozšířenou plevelní rostlinu polí, pastvin a lesů.
Užívanou částí je nať (Herba equiseti), při sběru je třeba dát pozor na
možnost záměny s přesličkou lesní, bahenní, .. Ani
přeslička rolní není zcela neškodná a
přeslička bahenní může být dokonce za jistých okolností i
nebezpečná, jelikož obsahuje řadu značně toxických alkaloidů piperidinové řady, i když v malém množství. Je proto zapotřebí rozlišovat poznávací znaky. Přeslička bahenní vyhání plodné i jalové lodyhy současně. Nejspolehlivějším
rozlišovacím znakem je nejspodnější větvení.
Zelená nať (letní lodyhy) se
sbírá od června do října. Stromečkovitě větvené lodyhy bez černého oddenku se
suší na vzdušných místech, doporučuje se jednodenní předsušení
na slunci. Delší sušení by způsobilo opadání tenkých větévek. Pokud není droga řádně usušena, snadno plesniví.
Umělá teplota nesmí přesáhnout 60°C. Droga je
bez pachu a chuti.
Přeslička rolní obsahuje:
- kyselinu křemičitou (asi 7%), z toho asi 12% je rozpustné ve vodě, přechází do odvarů – přísun křemíku je důležitý hlavně ve stáří, kdy u lidí klesá jeho množství v organismu
- saponiny
- flavonové glykosidy - guercetin, luteolin, cempherol
- hořčiny
- organické kyseliny, např. jablečnou
- silice
- třísloviny
- minerály, např. hliník, draslík
Využití přesličky je rozsáhlé. Rozpustná kyselina křemičitá lehce proniká nejen do moči, ale také do pokožky a do sliznic. Má výborné hojivé účinky a příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn.
Vnější použití –
koupele, obklady při špatně se hojících ranách, vředech, bolestech zad a nohou, ke
kloktání při zánětu mandlí (angíně) a k vyplachování úst při zánětu dásní.
Při bolestech bederní páteře se doporučují přesličkové
sedací koupele aplikované tak, aby byla bederní páteř pod vodou. Délka koupele je 15 minut a po koupeli je třeba alespoň půl hodiny odpočívat na lůžku.
Léčivé účinky přesličky rolní – vnitřní použití:
- podporuje tvorbu bílých krvinek při jejich nedostatku
- při anémii (chudokrevnosti) podporuje tvorbu krvinek červených
- tlumí urologické záněty
- je prevencí močových kamenů a zánětů (udržuje rovnováhu mezi krystaloidy a koloidy)
- posiluje krevní oběh, činnost srdce
- zastavuje krvácení – vnitřní i vnější použití
- má protirevmatické účinky, hlavně při kombinaci použití vnitřním i vnějším
- podporuje metabolizmus
- je vhodná při onemocněních žláz s vnitřní sekrecí
- má dezinfekční účinky
- podporuje vylučování moči - diuretikum
- má hojivé účinky při infekčních chorobách
- působí jako pomocný prostředek při léčbě tuberkulózy
I když je možné přesličku podávat samostatně, je předurčena
hlavně do směsí. Velmi dobré výsledky poskytuje kombinace několika křemičitých drog dohromady (přeslička, rdesno ptačí, kopřiva).
Dlouhodobé užívání nebo užívání větších dávek
způsobuje nevolnost, nechutenství a lehkou otravu. Užívání přesličky
není vhodné při akutním zánětu ledvin a během
těhotenství!
Účinnou lékovou formou je
odvar (4 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody). Doporučuje se pít obden jako
součást diuretických a roborujících čajů.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...