Lípa srdčitá (malolistá) a velkolistá - (Tilia cordata M., Tilia platyphyllos S.)

Lípa srdčitá je mohutný, český národní strom s košatou korunou, čeledi lípovité. Dorůstá výšky až 25 m, roste často i na sutích v křovité formě. Listy jsou srdčitě okrouhlé, dlouze řapíkaté, střídavé. Okraje jsou ostře pilovité, na líci tmavě zelené a na rubu šedozelené, v úžlabí žilek chlupaté. U lípy velkolisté jsou listy větší, mají v úžlabí nervů bělavé chomáčky chloupků a oproti lípě srdčité jsou po obou stranách stejně zbarvené. Oba druhy jsou rozšířené v celé Evropě, pěstují se až k polárnímu kruhu, od nížin až do podhůří. Tento strom se dožívá až 500 let. S oblibou se vysazuje také v alejích a ochranných lesních pásech. Z úžlabí listů vyrůstají dlouze stopkatá květenství s velkým zelenožlutým, jazykovitým, blanitým listem. Květenství lípy srdčité tvoří 5 - 15 pravidelných květů, lípy velkolisté 3 - 9 květů. Plody jsou téměř kulovité, tvrdé nažky, které klíčí až druhým rokem. Lípa patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny. Kvete od druhé poloviny června (velkolistá) a asi o 14 dní později kvete lípa malolistá.

Užívanou částí je květ (Flos tiliae). Květenství s jazykovitým listem se sbírá za suchého počasí, a to hned na počátku rozkvétání. Suší se rychle v malých vrstvách ve stínu na vzdušném místě, aby droga neztmavla, neprohrabává se. Nesmí se sušit na slunci a při umělé teplotě vyšší než 35°C, aby květ neztratil svoji přirozenou vůni.

Květy nesmí obsahovat příměsi jiných druhů lip, jako je lípa plstnatá - stříbrná, lípa americká aj., které poznáme podle ochlupených listenů a výrazněji zbarvených nitek tyčinek. Nesbírají se ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody.

Sušený lipový květ byste měli před uložením ještě přebrat a odstranit zhnědlé květy a sušením znehodnocené listeny. Listeny by měly být světlounce nazelenalé až žlutozelené, květy by měly být slabě nažloutlé až smetanově bílé. Zhnědlé, rezavé a zčernalé části jsou znehodnocené, obsah účinných látek je v nich zanedbatelný. Droga má slabě kořenitý zápach a nasládle slizovitou chuť. Ukládáme tak, aby nám sušený nenavlhnul.

Květenství lípy s listenem obsahuje:

silice - hlavni složkou je fornesol
sliz
flavonové glykosidy - zejména tilirosid
látky blízké tokoferolu (vitaminu E)
třísloviny
cukry
malé množství saponinu

Lipový květ se vnitřně používá:

při nemocech z nachlazení - je potopudný, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli
při onemocnění ledvin a močového měchýře - má močopudné a protizánětlivé účinky
jako prostředek podporující žaludeční a střevní činnost - uvolňuje křeče, podporuje chuť k jídlu

Lipový květ má stejné použití jako květ bezu černého, s nímž se často kombinuje v poměru 1:1.

Pro svoji lahodnou chuť a vůni se používá i jako náhražka klasického čaje, nejlépe oslazená medem. Připravuje se spařením polévkové lžíce drogy sklenicí vařící vody a nechá se 10 - 15 minut vyluhovat. Lípa nemá vedlejší účinky a lze ji v malých dávkách používat i dlouhodobě.