Vitamín D (cholekalciferol, ergokalciferol)

Vitamin D potřebujeme nejen při růstu, ale také při hojení kostí po zlomeninách. Má v organismu aktivní roli při získávání vápníku a fosfátů z potravy a udržování optimální hladiny těchto látek v krvi. Ovlivňuje metabolismus vápníku příštítných tělísek (zvýšená funkce příštítných tělísek se projevuje svalovou slabostí, poruchami zažívání, ledvin i dýchacího systému). Podílí se na vylučování inzulinu a tím má vliv i na metabolismus cukrů.

Z chemického hlediska se u vitaminu D jedná o několik příbuzných látek. Nejdůležitější z nich je vitamin D3 (cholekalciferol), který vzniká v kůži působením slunečního záření. Teprve však transportem do jater a přeměnou v ledvinách vzniká vlastní aktivní forma tohoto vitaminu D. V těhotenství se aktivní vitamin D tvoří také v placentě. D2 (ergokalciferolem) je další formou vitaminu D, který se prodává v lékárně na recept pod názvem Infadin.

Přírodní zdroje vitaminu D:

• tučné ryby (losos, sardinky, sleď, tuňák)
• rybí tuk
• rybí vnitřnosti
• hovězí maso
• játra
• mléko a některé mléčné výrobky
• vejce
• sluneční záření

Největší množství vitaminu D (až 80%) se tvoří v organismu především působením ultrafialového záření na kůži. Množství takto získaného vitaminu D závisí nejen na délce slunění, ale také na dalších faktorech, kterými jsou např. pigmentace kůže, zeměpisná šířka, roční období, oblačnost, znečištění ovzduší nebo míra ochrany proti ultrafialovému záření (oblečení, opalovací krémy).

Projevy nedostatku vitaminu D:

Nedostatek vitaminu D je nebezpečný hlavně v dětství (proto se dává již novorozencům), kdy dochází k poruše růstu chrupavek a kostí, které jsou měkké a lámavé. Následkem dlouhodobého nedostatku vitaminu D je nevratné zkřivení kostí (křivice). Dalšími projevy jsou časté zlomeniny, které se špatně hojí, apatie nebo naopak zvýšená dráždivost, svalová slabost, sklon k častým respiračním onemocněním.

K pokrytí potřebné denní dávky vitaminu D u dětí stačí pobyt na slunci po dobu zhruba 30 minut denně. Slunci může být vystaven pouze obličej nebo předloktí.

U dospělých nastává při nedostatku vitaminu D porucha ukládání vápníku do kostí, čímž se zvyšuje riziko vzniku zlomenin.

Nedostatek vitaminu D postihuje osoby:

• se selháním ledvin
• vyhýbajícím se slunečnímu záření
• které nepřijímají vitamin D potravou

Vitamin D u novorozenců a kojenců:

Během období kojení a přikrmování je příjem vitaminu D ze stravy u kojenců obecně nízký. Jeho hladina závisí na množství vitaminu D v těle matky. Pokud má matka vitaminu D nedostatek, je nízký obsah tohoto vitaminu v mateřském mléce a tímto nedostatkem následně trpí i novorozenec. I když by kojenci měli trávit venku co nejvíce času, není v současné době vhodné vystavovat je přímému slunci. Důvodem je především riziko spálení jemné dětské pokožky a riziko vzniku rakoviny kůže. Z těchto důvodů se u nás podává kojencům preventivně vitamin D v umělé formě, aby se předešlo projevům nedostatku vitaminu D, jako je měknutí lebeční kosti (zvláště v týlu), nepravidelnému růstu zubů, porušení skloviny.

Denní doporučená dávka vitaminu D:

• pro dospělé 200 - 400 IU (cca 5 - 10 mikrogramů)
• pro děti 400 IU (cca 10 mikrogramů)
• pro těhotné ženy 400 IU (cca 10 mikrogramů)

Zdravým kojencům (kojeným i nekojeným) se podává jedna kapka preparátu denně (obsahuje zhruba 666 IU vitaminu D), a to od 2. týdne života do konce 1. roku a během zimních měsíců ve 2. roce života.

Nedonošeným dětem se obvykle podávají dvě kapky denně.

Projevy předávkování vitaminem D:

• nevolnost až zvracení
• vysoký krevní tlak

Při přílišném slunění nemůže dojít k hypervitaminóze (předávkování), jelikož se včas zastaví tvorba aktivní formy vitaminu D.

Vitamin D lze doplnit pomocí potravinových doplňků. Především u dětí a těhotných žen je však nutné přesně dodržovat denní dávkování. Před každým užíváním je vhodná konzultace s ošetřujícím lékařem!