Vlastnosti vína - vůně

Vůně vína musí být v prvé řadě čistá, charakteristická pro révové víno, a to i tehdy, jedná-li se pouze o vína konzumní, která nemají charakteristické znaky jakostních odrůdových vín.

Vůně jakostních vín musí odpovídat odrůdovému charakteru nebo danému typu známkových vín. Někdy ve vůni objevujeme i odstíny vůní připomínající květiny nebo ovoce (lipový květ, broskve, kopřivy apod.).

Nejkrásnější vůni mají vína vyrobená z pozdních sklizní, z hroznů napadených plísní Botrytis cinerea a aromatických odrůd vrcholné lahvové zralosti.

Svěží vůně s odrůdovým charakterem je typická pro mladá vína.

Starší jakostní vína se vyznačují příjemným kvasným buketem, který u zralých vín přechází v buket ležácký.

Delším ležením v lahvích se vytváří postupně tzv. stařinka. Je to příjemná chlebnatá vůně i chuť dodávající buketu vína novou dimenzi.

Nečistá vůně s náznakem vůně octa naznačuje začátek octovatění vína nebo jiného bakteriálního, nečistého kvašení vína.

Vůně s cizími pachy naznačuje, že se víno dostalo do styku s látkami, které mu tyto pachy předaly. V tomto případě se jedná o vady vína.

Vůně vína může být:

• Vinná - vystihuje vůni zdravého vína bez odrůdových zvláštností.
• Těžká - nasládle kořenitá vůně pozdních sběrů a vín dezertních.
• Jemná - vůně jemně zapadá do harmonie ostatních složek vína.
• Výrazná - vůně výrazně převyšují ostatní složky.
• Lahvová - označení pro druhotné vůně vznikající ležením vína v láhvi.
• Zralá - označení pro směs vůně odrůdové a láhvové, která se vyskytuje u dostatečně sířených vín v období kulminující zralosti láhvového vína.
• Po stařině - vůně připomíná vypečenou chlebovou kůrku. Tvoří se při zrání a stárnutí vín pomalou oxidací aromatických i chuťových látek. Zpočátku je stařina u jakostních vín velmi příjemná a je typická pro starší ročníky vín, avšak silná nepříjemná stařina značí, že je víno přestárlé a jeho jakost klesá.
• Odrůdová - vůně typická pro určitou odrůdu vína.
• Muškátová - u odrůd s muškátovou vůní bobulí hroznu (např. Muškát Ottonel, Muškát žlutý, Irsay Oliver, Tamjanka).
• Kopřivová - typická pro odrůdu Sauvignon (někdy připomíná i černá rybíz).
• Lipová - vzniká u Veltlínského zeleného ze sprašové půdy, u Ryzlinku rýnského z lehčích půd.
• Botrytidová - objevuje se po napadení hroznů plísní šedou.
• Vanilková - typická pro mladá, ale zralá vína Rulandského červeného.
• Broskvová - u odrůdy Müller-Thurgau, někdy i u odrůdy Sauvignon.
• Cizí - neodpovídá označení na etiketě nebo je vínu zcela cizí.
• Vadná - vzniká nemocí nebo vadou vína (mléčná vůně po biologickém odbourávání kyselin apod.).
• Po korku - palčivá vůně i chuť vzniklá vyluhováním tříslovin z korkové zátky, případně způsobená plesnivěním korkové zátky.
• Po sudu (sudovina) - vzniká nedostatečným ošetřením dřevěných sudů.
• Pelargoniová - vzniká při stárnutí vín ošetřených kyselinou sorbovou, která byla použita jako konzervační prostředek k zábraně druhotných kvašení vín se zbytkem cukru.