Degustace vín pomocí zrakových vjemů

Čirost vína

Hodnotí se jako první, neboť víno by mělo být čiré, bez jakýchkoliv matných či zakalujících tónů. Pokud víno není čiré, bývá to zpravidla předzvěst nějakého problému ve víně. Pokud se u tichého vína objeví řetízek bublinek kysličníku uhličitého, může to být známka rozkvašení vína. Výjimkou jsou některá mladá vína, která jsou někdy stáčena ještě s mírným obsahem CO2 z primárního kvašení.

Barva vína

Je velmi důležitá, závisí na odrůdě vína, ročníku, stupni vyzrálosti a metodě zpracování hroznů. Slabá barva může signalizovat příliš vysoký obsah kysličníku siřičitého a naopak nahnědlé tóny oxidaci vína.

Barva vína se může pohybovat u:

• bílých vín - od téměř bezbarvé, světle žluté, žluto zelenkavé, slámově žluté, zlatavé až po jantarově žlutou a zlatavě měděné tóny
• růžových vín - od světle růžové, lososově růžové až k sytě cibulově žluté barvě
• červených vín – od sytě růžové, nafialovělé, třešňově červené, oranžově červené až po červeno hnědé tóny

Viskozita vína

Viskozita (přilnavost) vína, kterou poznáte na vnitřní straně sklenice po zakroužení vínem, je také důležitá. Závisí zejména na obsahu extraktu vína, alkoholu a zbytkového cukru.