Kaštanovník setý - jedlé kaštany

Přes podobnost názvu není kaštanovník setý přímo příbuzný s kaštanovníkem koňským, jehož správné botanické označení je jírovec maďal a řadí se do čeledi jírovcovitých.

Dříve byly v oblasti jižních Alp jedlé kaštany základní potravinou, která sedlákům v horských vesnicích umožňovala přežít dlouhou zimu. Čtyři až šest měsíců se živili převážně kaštany. Jedli je pečené, vařené, v polévce nebo si z kaštanové mouky připravovali kaši. Sušené kaštany se snadno skladovaly a dřevo z kaštanových stromů bylo kvalitním stavebním materiálem.

Jedlý kaštan je také významnou medonosnou dřevinou a plody jsou ideální jako potrava pro zvěř.

Dřevo kaštanovníku je krásné a tvrdé, v posledních letech roste zájem o toto dřevo v nábytkářském průmyslu nebo při výrobě kvalitních parketových podlah.

Dřevo je vhodné i k výrobě trvanlivých železničních pražců a na zhotovování opěrných tyčí k vinné révě, proto se často pěstuje u vinic. Používá se i k výrobě sudů a ke stavbě lodí. Vysoký obsah tříslovin zaručuje dlouhou životnost výrobků i bez chemického ošetření.

Jelikož se poslední dobou poptávka o kaštanové plody na trhu zvyšuje, probouzejí se zanedbané kaštanovníkové háje k životu. Do obliby přicházejí pražené kaštany, kaštanová mouka nebo kaštanové pivo.

Hlavní sezónou sklizně jedlých kaštanů je říjen. Před zahájením sběru je třeba vyčistit prostor pod stromy od větví a listí, aby byly spadané plody lépe vidět. Samotný sběr se dodnes provádí převážně ručně.

Kaštany se nejprve namáčí do vody o teplotě 50°C, poté se nechají čtyři dny ve studené vodě, což zvýší jejich trvanlivost a odstraní případné parazity. Až potom se jedlé kaštany mohou zpracovat nebo uskladnit v chladicích boxech (dříve se skladovaly pouze sušené plody).

Kaštanovník s jedlými kaštany je stoprocentně zdravý od kořene až po vrchol. V plodech, slupkách, listech i v kůře jsou navíc cenné třísloviny (taniny a bioflavonoidy). Z listů a plodů se vyrábějí homeopatické léky, různé výluhy a tinktury.

Jedlé kaštany obsahují:

• třísloviny
• škrob
• bílkoviny
• sacharózu, naopak glukózy a fruktózy mají jen nepatrné množství, proto jsou vhodné i pro diabetiky
• biogenní aminy (eutrotransmitery) - potřebné k nervovému vedení a svalovým vzruchům
• vitamin A
• vitamíny skupiny B
• vitamin C
• vápník
• hořčík
• draslík
• zinek
• síru
• fosfor
• mangan
• sodík
• železo
• měď

Díky tomuto složení působí konzumace jedlých kaštanů pozitivně na náš nervový systém, především v zimním období, kdy strádáme nedostatkem světla. Jedlé kaštany jsou ideální potravou pro nervy všech osob po čtyřicítce, předcházejí vzniku ztráty paměti.

Pozitivní vliv jedlých kaštanů:

• na nervový systém, snižují psychické poruchy
• mírní deprese, stavy úzkosti a beznaděje
• na srdeční činnost a krevní oběh
• čistí játra od jedovatých zplodin
• příznivě ovlivňují trávení
• působí proti průjmům
• na mozek, posilují paměť
• dodávají energii, regenerují
• jsou prevencí revmatu

Jedlé kaštany se upravují mnoha způsoby, ale asi nejznámější způsob je pečení kaštanů. Nejlepší způsob uchování kaštanů je jejich zamražení v mikrotenových sáčcích. Po rozmrazení si zachovávají svou původní chuť.

Před kuchyňskou úpravou se musí slupka kaštanů naříznout, oloupané kaštany se pak vaří ve vodě či pečou v troubě.

Při pečení nesmí zčernat a musí si zachovat typickou tmavohnědou barvu. Teprve v tepelně upraveném stavu můžeme tyto plodiny dále využít v kuchyni jako ingredienci do nádivek drůbeže (nadívaný krocan – americké národní jídlo na den díkůvzdání), dortů a dezertů, pečiva, zmrzliny, pudinků, či je konzumovat samotné pečené na plechu v troubě.

Jedlé kaštany se také pečou na másle, jedí se solí a pepřem, připravuje se z nich pyré.

Ve Francii a Itálii se z kaštanů vyrábí alkohol, ve Švýcarsku a na Korsice se vyrábí kaštanové pivo.