Fazol obecný

Fazol se pěstuje pro výživu lidí na polích i zahradách. Používají se buď suchá semena, nebo zelené lusky. Fazole obsahují 24 - 30 % kvalitních rostlinných bílkovin. Bylo zjištěno, že nejlépe stravitelné jsou bílkoviny černé fazole, následně červené a nakonec bílé.

Fazol obecný se liší vlastnostmi lodyhy, čímž se dělí na:

• fazol keříčkový - hloubka setí 4 - 7 cm
• fazol popínavý (tyčkový) - hloubka setí 6 - 8 cm

Ze zeleninových odrůd se zpracovávají v potravinářském a mrazírenském průmyslu mladé lusky. Pro sklizeň zelených lusků se pěstují odrůdy, které nemají v oplodí vnitřní pergamenovou vrstvu a sklerenchymatická vlákna ve švech lusků.

Z ostatních odrůd se zralá semena spotřebovávají v domácnosti, konzervárenském průmyslu, mele se z nich mouka, která se někde přidává do chleba.

Lusky jsou součástí čajových směsí, a připravují se z nich léčiva. Nať bývá zkrmována.

Fazol vyséváme, když teplota půdy neklesá pod 10°C a půda je dostatečně zásobena vláhou, což bývá od poloviny května do poloviny června. Postupným výsevem až do konce června můžeme prodloužit dobu sklizně. Lusky jsou 2 – 8 semenné, 7 - 30 cm dlouhé a 1 - 3 cm široké.

Semena mají různý tvar, velikost i barvu. Nejčastěji jsou ledvinitá nebo elipsoidní, 5 - 20 mm dlouhá a 4 - 12 mm široká. Barva semen je bílá, špinavě bílá, žlutá, žlutohnědá, hnědá, červenohnědá nebo fialová, jednobarevná, skvrnitá nebo mramorovaná.

Naklíčené fazole mungo jsou bohatou zásobárnou antioxidantů, vápníku, železa a draslíku.

Fazol obecný obsahuje:

• škrob
• aminokyseliny
• flavonoidy
• fytosteroly
• glykosidy
• bílkoviny
• hrubou vlákninu
• beta karoten
• vitamíny slupiny B (B2, B3, důležitou kyselinu listovou B9)
• vitamin C
• vitamin E
• draslík (K)
• vápník (Ca)
• hořčík (Mg)
• jód (J)
• sodík (Na)
• železo (Fe)
• fosfor (P)

Odvar ze zelených sušených lusků bez semen se užívá i při lehčích formách cukrovky, protože fazole pomáhají udržovat přijatelnou hladinu cukru v krvi. Luskový odvar působí i močopudně a jeho pravidelným pitím lze rozpustit i některé druhy močových kamenů.

Fazol obecný a jeho vliv na naše zdraví:

• snižuje množství škodlivého cholesterolu v krvi
• má antioxidační účinky
• působí diureticky (močopudně)
• snižuje krevní tlak
• přispívá k tvorbě červených krvinek
• ovlivňuje látkovou výměnu
• je prevencí rakoviny střev (vysoký podíl vlákniny)
• ozdravuje cévy a srdce
• snižuje hladinu krevního cukru
• napomáhá při redukční dietě
• přispívá k dobré náladě

Mnozí lidé fazole odmítají s tím, že způsobují nadýmaní. Těchto nepříjemných projevů se lze zbavit tím, že vodu, ve které se fazole máčely (nejlépe přes noc), slijeme a dáme je vařit ve vodě nové. Nadýmání způsobují, podobně jako u hrachu, oligosacharidy, které se během máčení vylouhují do vody. Problém s plynatostí a nadýmáním se dá odstranit i přidáním kmínu nebo saturejky při vaření.

Každodenní spotřeba fazolí je v našich domácnostech o dost nižší, než je všeobecně doporučováno. Přitom čerstvě sklizené fazole ze zahrádky mají tak příjemnou chuť. Lze je připravovat na mnoho způsobů, chutnají v salátech s ostatními druhy zeleniny, ale i jednoduše uvařené ve vodě jako příloha k masu a jiným pokrmům.