Nejdůležitější doplňky stravy pro těhotné a kojící ženy

Nejdůležitější doplňky stravy pro těhotné ženy:

• Vitamin A - je potřebný pro řadu metabolických funkcí, buněčný růst, vývoj kůže a buněčných membrán. Doporučený příjem je 700 mcg v těhotenství a až 900 mcg během kojení. Toto množství lze získat z běžné stravy, nedoporučuje se retinol (játra), který ve vyšších dávkách může vést k vrozeným defektům plodu. Vhodný je beta-karoten, který se přeměňuje na vitamin A dle potřeby organismu. Mezi přírodní zdroje patří mrkev, mango, meloun, papája, broskve a tmavozelená zelenina, dále pak máslo, mléko, sýry, jogurty, ledvinky a žloutek.
• Vitamíny skupiny B - ovlivňují celkový metabolismus.
• Kyselina listová (vitamin ze skupiny B) - nezbytná pro tvorbu buněk, krvetvorbu, optimální funkci nervového systému a kostní dřeně, chrání plod ve velmi raných stádiích vývinu proti vzniku vrozených vývojových vad (např. rozštěp páteře). Již v době, kdy se žena pokouší otěhotnět, by měl být denní příjem 400 mcg kyseliny listové. S doplňováním tohoto vitaminu je třeba pokračovat až do dvanáctého týdne těhotenství. Mezi přírodní zdroje patří obilniny, pomeranče, růžičková kapusta, brokolice a kvasnicový výtažek.
• Vitamin C - působí jako antioxidant, posiluje imunitu, podporuje vstřebávání železa. Je nezbytný pro růst a dobrý stav všech tkání. Doporučená denní spotřeba během těhotenství je 50 mg a během kojení 70 mg. Mezi přírodní zdroje patří hlavně ovoce a zelenina.
• Vitamin D - během těhotenství a kojení je nezbytný pro využití vápníku při stavbě kostí a zubů. Mezi přírodními zdroje patří slunce a živočišné produkty (tučné ryby, vaječný žloutek).
• Vitamin E - působí jako antioxidant, čímž brání vzniku volných radikálů, má pozitivní vliv na ochranu buněk.
• Hořčík (magnesium) minerál, jehož nedostatek může vést k preklampsii. Během těhotenství si ho organismus odebírá z kostních zásob. Hořčík snižuje křeče kosterního i hladkého svalstva. Pomáhá od křečí v lýtkách a nepříjemných děložních stahů (spojených s tvrdnutím břicha) a bolestí spojených s napínáním velkých závěsných děložních vazů. Nedostatek hořčíku může být někdy příčinou nespavosti a padání vlasů, které se po podání magnesia rychle upravuje. Tento minerál je nezbytný pro výstavbu kostí, doporučený denní příjem je 250 mg během těhotenství, při kojení pak spotřeba stoupá na 320 mg. Mezi přírodní zdroje patří celozrnné obiloviny, ořechy, fazole.
• Vápník (kalcium) - minerál, který má klíčovou úlohu ve vývinu kostního systému plodu (skeletu). Doplňování vápníku je zároveň účinnou prevencí osteoporózy (řídnutí kostí) matky v důsledku rychlého odčerpání vápníku plodem. Ten je transportován placentou z krevního oběhu matky do plodu. Dostatečný příjem tohoto minerálu lze zajistit pitím mléka a konzumací mléčných výrobků. V případě, že přírodní zdroje nestačí (kojící matky potřebují k tvorbě mléka 1 250 mg vápníku denně), je třeba užívat i potravinový doplněk, a to ve správném poměru s hořčíkem.
• Zinek - velmi důležitý pro správný růst a vývoj placenty i plodu. Jeho dostatečný příjem je prevencí infekce plodu, abnormalit nervové soustavy, porodu nedonošených dětí a nižší porodní váhy. Mezi přírodní zdroje patří např. maso, mléko, slunečnicová semena, ořechy, korýši. Přestože během těhotenství se denní dávka pohybuje kolem 7 mg, v prvních čtyřech měsících plného kojení stoupá až na 13 mg denně.
• Železo - důležité pro krvetvorbu, přenos kyslíku z plic do ostatních orgánů, ovlivňuje celkový metabolismus. Zvyšuje odolnost proti nemocem, posiluje vlasy, kůži, nehty. Snadno vstřebatelné železo je obsažené v živočišných bílkovinách (libové červené maso, kuřata, ledvinky, sardinky). Vitamin C zvyšuje jeho vstřebávání.
• Selen - v kombinaci s vitaminem E působí jako antioxidant, ochrana buněk před poškozením volnými radikály, zejména v ranném vývoji zárodku. Nedostatek selenu může souviset s potratem. Přírodními zdroji jsou ryby, jádra para ořechů a některé obiloviny.
• Měď - podílí se na stavbě kostí. K přírodním zdrojům patří sušené meruňky, celozrnné těstoviny, maso, rýže.
• Jód - nedostatek bývá častou příčinou vrozených vad plodu. Je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která zajišťuje růst a vývoj všech tkání a orgánů, funkci nervů, mozku, svalů, ale i rozmnožovacích orgánů.