Kojící žena
by neměla v žádném případě hladovět. Drastické
diety se v této době vůbec
nedoporučují. Omezí se tak nejen příjem energie pro kojící ženu, ale sníží se i příjem důležitých živin pro dítě. Zároveň dochází ke zvýšenému odbourávání tukových buněk a do mateřského mléka se tak mohou dostat z těla matky toxické látky uložené v tucích.
Úbytek váhy musí být pozvolný. Pokud jde o množství jídla, je třeba si uvědomit, že vždy
záleží hlavně na kvalitě, než na kvantitě. Nadměrný energetický příjem neznamená v žádném případě zvýšenou tvorbu mateřského mléka. Přesto energetický příjem kojících ženy by měl být vyšší, než u žen nekojících.
V prvních 4 až 6 měsících po porodu bývá
váhový úbytek u kojících žen zhruba 0,5 – 1 kg váhy za měsíc. Tyto ztráty jsou přirozené a nemají vliv na kojení. Ženy s nadváhou mohou ubývat až 2 kg za měsíc.
Ne každá žena během kojení ubývá na váze. U některých žen zůstává váha během kojení nezměněna, jsou i takové ženy, u nichž se váha dokonce i zvýší.
Důležité je nepřejídat se, chodit s dítětem často na procházky a nejlépe hned po porodu
začít s mírným cvičením. Dobu cvičení lze pozvolna
prodlužovat a zátěž zvyšovat.
Některé
nevhodné potraviny mohou kojencům nadělat
značné problémy, jelikož se k nim vše dostává
přes mateřské mléko. Nejhorší je doba, dokud se dítě nepohybuje. Když už se začne pohybovat, problémy ustávají a kojící žena si může dopřát více druhů potravin, téměř vše, na co má chuť. Potravinám, na které je žena
alergická, se musí v této době
obzvlášť vyhýbat.
Kojící žena by měla ze svého jídelníčku vyřadit:
- alkohol
- černou kávu a černý čaj
- sycené minerálky
- příliš sladké nápoje
- čerstvé pečivo
- příliš kořeněná, kyselá, slaná nebo sladká jídla
- nadýmavou zeleninu a luštěniny - pažitka, pórek, cibule, česnek (jejich aroma může přecházet do mléka a některým dětem může vadit), brokolice, kedlubna, ředkvičky, květák, zelí a kapusta, zelený hrášek, červená čočka, sója, ostatní luštěniny (nadýmavost luštěnin lze snížit jejich předklíčením a použitím koření např. majoránka, saturejka, yzop) při jejich vaření
- uzeniny, paštiky a tučná jídla
- kyselé ovoce (rybíz, angrešt, ostružiny), tropické ovoce a ovoce, které může vyvolat kopřivku (citrusy, kiwi, jahody)
- mandle, ořechy, pistácie, arašídy - zejména maminky alergičky
- rostlinné tuky
Nikotin také přechází do mateřského mléka, proto by se kojící žena
měla vystříhat kouření.
Doporučená strava pro kojící ženu:
- různorodá a přitom lehká strava s dostatečným množstvím bílkovin
- strava bohatá na vitamíny a minerální látky (ovoce, zelená listová zelenina)
- dostatečný příjem tekutin (pitná voda, mléko, polévky, podmáslí, omáčky, podpůrné čaje)
- potraviny se zvýšeným obsahem vápníku (tvaroh, zakysané mléčné výrobky a málo slané sýry)
- celozrnná rýže, ovesné vločky
- mořské ryby (omega-3 mastné kyseliny, jód)
- ořechy
Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, a to v množství
2,5 - 3,5 l denně, v horkém období i více. V lékárně se dají koupit
čaje, které podporují laktaci a působí proti nadýmání jak maminky, tak i miminka.
Potřebné doplňky stravy pro kojící ženy
Aby
dítě dobře prospívalo, potřebuje
dostatečný příjem všech vitamínů, minerálů a ostatních výživových doplňků. Ty se k němu dostávají v době kojení
přes mateřské mléko. Proto je nutné, aby kojící žena pečlivě vybírala složení své stravy a denně
doplňovala potřebné množství všech živin.
Potřebné živiny, jejichž spotřeba v době kojení stoupá, lze rozdělit:
- na neukládající se v těle do zásob, jejichž množství je závislé na pravidelném příjmu potravou nebo potravinovými doplňky
- na vyplavující se z vlastních zásob kojící ženy
Neukládající se živiny:
- vitamin C
- vitamíny řady B (B1, B2, B6, B12)
- jód
- selen
- draslík
- bílkoviny
Živiny, které se vyplavují do mateřského mléka z vlastních zásob:
- vápník
- kyselina listová
- železo (nedostatečná zásoba a jeho nízký příjem vede k chudokrevnosti a vyššímu výskytu infekcí u matky v době šestinedělí)
- vitamin D (vhodné doplňovat hlavně v zimních měsících a v létě, pokud se matka nevystavuje slunci)