Růže šípková - šípek (Rosa canina L.)
Šípková růže, lidově (šípek, divoká růže, trnová růže, planá růže) patří do čeledi růžovitých. Je to opadavý, vzpřímený keř dorůstající výšky cca 2 metry s ohnutými větvemi a hákovitě zahnutými ostny. Pokud má oporu jiného stromu, pne se jako liána do velké výšky. Listy jsou střídavé, vejčitého a eliptického tvaru se zubatým okrajem. Pod souhrnným názvem růže šípková se označuje více jak 60 odrůd, přičemž ke skupině Rosa canina se přičítá ještě celá řada původních divokých druhů. Šípková růže je nenáročná rostlina, roste v nížinách i podhůří do nadmořských výšek cca 1 200 metrů. Je rozšířena v celé Evropě i ve velké části Asie, severní Africe, Iránu, Iráku, na Kavkaze. Nejlépe se jí daří v mírnějším podnebí, najdeme ji na osluněných stráních, lemuje polní cesty a okraje lesů. Rozmnožuje se velmi snadno, roste jednotlivě i ve větších hloučcích a vytváří tak neproniknutelná houští. Jednoduché květy na květonosných větévkách o průměru 3 – 6 cm rozkvétají v květnu – začátkem července. Plody (šípky) jsou oranžově červené až hnědočervené o délce cca 2 cm, obsahují hlavně velké množství vitaminu C (čerstvé obsahují 0,2 - 1 %). Sušením dochází k poklesu vitaminu C, a to zhruba o 45 - 90%.
Po dlouhou dobu byla růže šípková téměř jedinou
podnoží pro pěstování okrasných, záhonových, velkokvětých růží.
Existují keře růže šípkové
s květy téměř bílými i zcela růžovými, ale většinou jsou bílé květy alespoň v poupěti zbarveny do růžova. Květy
příjemně voní, bývají obsypány včelami, kterým nabízejí důležitou potravu.
Když okvětní plátky opadají, češule po oplodnění dužnatí a
mění se v plod – šípek. Plody šípkové růže mají
různý tvar i velikost, jsou drobné i velké, kulaté, vejčité i protáhlé a špičaté. Během zimy šípky vyhledávají ptáci, jako oblíbenou potravu.
Šípky obsahují:
- karoteny
- cukry
- pektiny
- třísloviny
- flavonoidy
- slizy
- silice
- organické kyseliny – (citrónová, jablečná)
- vitamin A
- vitamíny skupiny B (B1, B2)
- vitamin C
- vitamin PP – kyselina nikotinová
- vitamin E
- vitamin K
- vitamin P - rutin
- vápník
- draslík
- fosfor
Okvětní
plátky obsahují silice a třísloviny.
Oranžové až červené
šípky se sbírají tvrdé, nepřezrálé, v období
září - říjen za suchého a slunného počasí, kdy je obsah vitaminu C nejvyšší (u přezrálých šípků obsah vitaminu C klesá).
Šípky se
suší umělým teplem v jedné vrstvě při maximální teplotě 60 - 80°C. Při teplotě nad 80°C zhnědnou a připálí se. Suší-li se pomalu,
rychle ztrácejí obsah vitaminu C a plesniví. Správně usušené šípky mají oranžovou až tmavohnědou barvu, slabou ovocnou vůni a nakysle sladkou a svíravou chuť.
Dlouhodobým skladováním se obsah vitaminu C snižuje, proto se skladují max. 1 rok, a to v suchu, chladu a v dobře utěsněných nádobách.
Šípky, jako
léčebný prostředek využívali již staří Řekové a Římané. Jejich blahodárné účinky znala i středověká Evropa. Jsou nedílnou součástí
lidového léčitelství.
Pozitivní vliv šípků:
- posilují obranyschopnost
- zpevňují cévy
- působí močopudně - pomáhají při zánětech močových cest a ledvinových či močových kaméncích
- pomáhají při zánětech horních cest dýchacích
- působí protiinfekčně
- ulevují od bolestí křečových žil
- zásobují buňky kyslíkem a zlepšují soustředěnost
- posilují nervovou soustavu
- pomáhají při krvácení dásní a v boji proti paradontóze
Sušené šípky lze
koupit, např. v lékárně, ale lepší jsou osobně natrhané a doma usušené.
Prodávají se celé, drcené i jako šípkový čaj v porcovaných sáčcích. Jsou také součástí mnoha léčivých čajových směsí.
Ze šípků se
vaří nejen čaj, ale z čerstvých lze připravit chutné víno, likér, marmeládu i výbornou šípkovou omáčku.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...