Zajímavé články
Tuky - doporučený denní energetický příjem
Tuky jsou pro lidský organismus nezbytné. Jsou zdrojem vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E), nepostradatelné pro tvorbu steroidních hormonů, zajišťují tělu dodávku cholesterolu, stavebního kamene buněčných membrán a jsou i jednou z hlavních energetických složek. Některé tuky jsou dokonce zdrojem esenciálních, tj. pro lidský organismus nepostradatelných mastných kyselin. Na druhou stranu však tuky tvoří zásadní faktor při vzniku energetické nerovnováhy, vedoucí k nadváze a obezitě, ale i faktor regulující hladinu krevních tuků. Jsou rizikovým faktorem onemocnění srdečně-cévního systému a diabetu mellitu 2. Typu (cukrovka 2. Typu).
Tuky bychom rozhodně neměli z naší stravy vyřazovat, ale měli bychom hlídat jejich zkonzumované množství a kvalitu. Kvalita se liší podle zdrojů, z nichž jsou tuky získávány. Hlavní odlišnost spočívá v zastoupení a chemické struktuře mastných kyselin. Tato struktura určuje "biologické chování", tj. vliv na naše zdraví.
Z hlediska množství by tuky měly tvořit maximálně 30 - 35 % našeho denního energetického příjmu. Při výběru potravin musíme dávat pozor i na skryté tuky, které na první pohled nevidíme. Skryté tuky se vyskytují například v uzeninách, mléčných výrobcích s vyšším obsahem tuku a sladkostech.
Dvě třetiny doporučeného denního množství tuků by měly pokrývat tuky rostlinného původu a rybí tuk, zbývající jednu třetinu mohou tvořit tuky živočišného původu.
V České republice bývá nadbytečný příjem tuků s převahou nasycených mastných kyselin, čímž se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, obezity, onemocnění srdce a cév a některých druhů rakoviny (např. nádor tlustého střeva, nádor prsu).
Nasycené mastné kyseliny způsobují zvýšení hladiny cholesterolu v krvi, a to se všemi důsledky. Tělo pouze z jedné třetiny přijímá cholesterol v potravě, ze dvou třetin ho syntetizuje v játrech. Produkci cholesterolu v játrech "zapínají" právě nasycené mastné kyseliny, jelikož snižují množství receptorů na povrchu jaterních buněk, které jsou odpovědné za odchyt částic cholesterolu z krevní plazmy. Pro snížení hladiny cholesterolu v krvi je proto prvořadé, abychom snížili obsah nasycených mastných kyselin a nikoliv obsah cholesterolu v potravě, i když i spotřebu cholesterolu bychom měli udržovat na nižší úrovni.
U zdravých osob by denní příjem cholesterolu ze stravy neměl překročit 300 mg celkového energetického příjmu.
Špatné tuky obsahují velké množství nasycených mastných kyselin a malé množství nenasycených mastných kyselin. Jejich zdrojem jsou většinou tuky živočišného původu, nejrizikovější jsou z tohoto hlediska tuky z mléka. Existují však i rostlinné tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny, tudíž zvyšující hladinu cholesterolu. Jde například o palmový tuk, jenž se používá jako náhražka za smetanu (např. při výrobě zmrzliny).
Řada vědeckých studií jednoznačně prokazuje souvislost konzumace tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny s rizikem aterosklerózy.
Trans-mastné kyseliny (TFA) - vznikají hlavně při ztužování tuků a olejů. Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu 2003 doporučila, aby příjem těchto kyselin ze stravy nepřekročil 1 % celkového energetického příjmu. TFA mimo jiné ovlivňují zvyšování hladiny LDL-cholesterolu v krvi, a to více než nasycené mastné kyseliny. Trans tuky dokonce snižují hladinu ochranného HDL cholesterolu, čímž se stávají mnohem škodlivějšími tuky, než jsou tuky ze živočišných zdrojů, které byly po léta označovány za nejvíce rizikové. Dále se podílejí zejména na rozvoji onemocnění srdečně-cévního systému, diabetes mellitus 2. Typu (cukrovka 2. Typu) a pravděpodobně i na rozvoji nádorového onemocnění.
Dobré tuky obsahují převážně nenasycené mastné kyseliny, které získáváme, s výjimkou rybího tuku, z rostlinných zdrojů (např. linolová či olejová kyselina). Denní příjem nepostradatelných nenasycených mastných kyselin by měl být minimálně 8 g.
Z hlediska množství by tuky měly tvořit maximálně 30 - 35 % našeho denního energetického příjmu. Při výběru potravin musíme dávat pozor i na skryté tuky, které na první pohled nevidíme. Skryté tuky se vyskytují například v uzeninách, mléčných výrobcích s vyšším obsahem tuku a sladkostech.
Dvě třetiny doporučeného denního množství tuků by měly pokrývat tuky rostlinného původu a rybí tuk, zbývající jednu třetinu mohou tvořit tuky živočišného původu.
Špatné tuky
V České republice bývá nadbytečný příjem tuků s převahou nasycených mastných kyselin, čímž se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, obezity, onemocnění srdce a cév a některých druhů rakoviny (např. nádor tlustého střeva, nádor prsu).
Nasycené mastné kyseliny způsobují zvýšení hladiny cholesterolu v krvi, a to se všemi důsledky. Tělo pouze z jedné třetiny přijímá cholesterol v potravě, ze dvou třetin ho syntetizuje v játrech. Produkci cholesterolu v játrech "zapínají" právě nasycené mastné kyseliny, jelikož snižují množství receptorů na povrchu jaterních buněk, které jsou odpovědné za odchyt částic cholesterolu z krevní plazmy. Pro snížení hladiny cholesterolu v krvi je proto prvořadé, abychom snížili obsah nasycených mastných kyselin a nikoliv obsah cholesterolu v potravě, i když i spotřebu cholesterolu bychom měli udržovat na nižší úrovni.
U zdravých osob by denní příjem cholesterolu ze stravy neměl překročit 300 mg celkového energetického příjmu.
Špatné tuky obsahují velké množství nasycených mastných kyselin a malé množství nenasycených mastných kyselin. Jejich zdrojem jsou většinou tuky živočišného původu, nejrizikovější jsou z tohoto hlediska tuky z mléka. Existují však i rostlinné tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny, tudíž zvyšující hladinu cholesterolu. Jde například o palmový tuk, jenž se používá jako náhražka za smetanu (např. při výrobě zmrzliny).
Řada vědeckých studií jednoznačně prokazuje souvislost konzumace tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny s rizikem aterosklerózy.
Trans-mastné kyseliny (TFA) - vznikají hlavně při ztužování tuků a olejů. Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu 2003 doporučila, aby příjem těchto kyselin ze stravy nepřekročil 1 % celkového energetického příjmu. TFA mimo jiné ovlivňují zvyšování hladiny LDL-cholesterolu v krvi, a to více než nasycené mastné kyseliny. Trans tuky dokonce snižují hladinu ochranného HDL cholesterolu, čímž se stávají mnohem škodlivějšími tuky, než jsou tuky ze živočišných zdrojů, které byly po léta označovány za nejvíce rizikové. Dále se podílejí zejména na rozvoji onemocnění srdečně-cévního systému, diabetes mellitus 2. Typu (cukrovka 2. Typu) a pravděpodobně i na rozvoji nádorového onemocnění.
Dobré tuky
Dobré tuky obsahují převážně nenasycené mastné kyseliny, které získáváme, s výjimkou rybího tuku, z rostlinných zdrojů (např. linolová či olejová kyselina). Denní příjem nepostradatelných nenasycených mastných kyselin by měl být minimálně 8 g.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...
Vyhledávání na webu nasevyziva.cz:
