Tuky jsou pro lidský organismus
nezbytné. Jsou
zdrojem vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E), nepostradatelné
pro tvorbu steroidních hormonů, zajišťují tělu dodávku
cholesterolu, stavebního kamene buněčných membrán a jsou i jednou z hlavních
energetických složek. Některé tuky jsou dokonce zdrojem
esenciálních, tj. pro lidský organismus nepostradatelných mastných kyselin. Na druhou stranu však tuky tvoří zásadní faktor při vzniku
energetické nerovnováhy, vedoucí k nadváze a obezitě, ale i faktor regulující hladinu
krevních tuků. Jsou rizikovým faktorem
onemocnění srdečně-cévního systému a diabetu mellitu 2. Typu (cukrovka 2. Typu).
Tuky bychom rozhodně
neměli z naší stravy
vyřazovat, ale měli bychom
hlídat jejich zkonzumované
množství a kvalitu. Kvalita se liší podle zdrojů, z nichž jsou tuky získávány. Hlavní odlišnost spočívá v zastoupení a chemické struktuře mastných kyselin. Tato struktura určuje "biologické chování", tj. vliv na naše zdraví.
Z hlediska množství by tuky měly tvořit
maximálně 30 - 35 % našeho denního energetického příjmu. Při výběru potravin musíme dávat pozor i na
skryté tuky, které na první pohled nevidíme. Skryté tuky se vyskytují například v uzeninách, mléčných výrobcích s vyšším obsahem tuku a sladkostech.
Dvě třetiny doporučeného denního množství tuků by měly pokrývat tuky
rostlinného původu a rybí tuk, zbývající
jednu třetinu mohou tvořit tuky
živočišného původu.
Špatné tuky
V České republice bývá
nadbytečný příjem tuků s převahou
nasycených mastných kyselin, čímž se zvyšuje
riziko vzniku nadváhy, obezity, onemocnění srdce a cév a některých druhů rakoviny (např. nádor tlustého střeva, nádor prsu).
Nasycené mastné kyseliny způsobují zvýšení hladiny
cholesterolu v krvi, a to se všemi důsledky. Tělo pouze z jedné třetiny přijímá cholesterol v potravě, ze dvou třetin ho
syntetizuje v játrech. Produkci cholesterolu v játrech "zapínají" právě nasycené mastné kyseliny, jelikož snižují množství receptorů na povrchu jaterních buněk, které jsou odpovědné za odchyt částic cholesterolu z krevní plazmy. Pro
snížení hladiny cholesterolu v krvi je proto prvořadé, abychom snížili obsah
nasycených mastných kyselin a nikoliv obsah cholesterolu v potravě, i když i spotřebu cholesterolu bychom měli udržovat
na nižší úrovni.
U zdravých osob by denní
příjem cholesterolu ze stravy neměl překročit
300 mg celkového energetického příjmu.
Špatné tuky obsahují
velké množství
nasycených mastných kyselin a
malé množství
nenasycených mastných kyselin. Jejich zdrojem jsou
většinou tuky živočišného původu, nejrizikovější jsou z tohoto hlediska tuky z mléka. Existují však i rostlinné tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny, tudíž zvyšující hladinu cholesterolu. Jde například o
palmový tuk, jenž se používá jako náhražka za smetanu (např. při výrobě zmrzliny).
Řada vědeckých studií jednoznačně prokazuje
souvislost konzumace tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny
s rizikem aterosklerózy.
Trans-mastné kyseliny (TFA) - vznikají hlavně při
ztužování tuků a olejů. Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu 2003 doporučila, aby příjem těchto kyselin ze stravy
nepřekročil 1 % celkového energetického příjmu. TFA mimo jiné
ovlivňují zvyšování hladiny LDL-cholesterolu v krvi, a to
více než nasycené mastné kyseliny. Trans tuky dokonce snižují hladinu ochranného HDL cholesterolu, čímž se stávají mnohem škodlivějšími tuky, než jsou tuky ze živočišných zdrojů, které byly po léta označovány za nejvíce rizikové. Dále se podílejí zejména na
rozvoji onemocnění srdečně-cévního systému, diabetes mellitus 2. Typu (cukrovka 2. Typu) a pravděpodobně i na rozvoji nádorového onemocnění.
Dobré tuky
Dobré tuky obsahují převážně
nenasycené mastné kyseliny, které získáváme, s výjimkou
rybího tuku, z
rostlinných zdrojů (např. linolová či olejová kyselina). Denní příjem nepostradatelných nenasycených mastných kyselin by měl být minimálně 8 g.