Odrůdě se
daří v mnohem širší škále klimatických a půdních podmínek, než většině jiných odrůd.
Náročnost na stanoviště a půdu je podobná, jako u Rulandského bílého. Ideální jsou svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí k slunečnímu záření.
Dozrává později a má
nižší výnosy než jiné odrůdy bílého vína, ale jakost vína je
vyšší.
Na Moravě a v Čechách se spolu s Rulandským bílým pěstuje
od nepaměti. V současné době patří mezi
módní odrůdy a poskytuje nepochybně spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským
nejkvalitnější bílá vína na světě. K optimální zralosti takových vín dochází až po
8 - 10 letech.
Proti poškození mrazy je tato odrůda středně odolná,
jarní mrazíky ji také někdy
ohrožují. Výnos je středně vysoký, 9 až 12 t/ha při cukernatosti
16 - 23 °NM. Při středním výnosu a dobrém ročníku lze očekávat vysoce jakostní sklizně vhodné k produkci
výběrových vín. Důležité je načasování sklizně, jelikož při dozrávání hrozny
ztrácí poměrně rychle kyseliny a naopak se
zvyšuje hladina cukrů.
Charakteristika:
- barva vína - světle jiskřivá zelenožlutá až žlutá
- druh vína - suché, polosuché
- vůně - bohatá, s nádechem ovoce, lze rozpoznat broskve, meloun, jižní ovoce, ananas a citrusové plody
- chuť - plná, extraktivní, připomínající exotické plody, po dlouhém ležení v sudu se mění v plná smetanová vína s typickou chutí a vůní, která nejvíce připomíná kousek teplého opečeného chleba
Nejlepší vína mají vyváženou kyselinu a hutnou až olejovitou konzistenci s máslovitým závěrem. Taková vína obecně stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo
po 3 až 5 letech zrání v láhvi.
Při výrobě vína v malých
dubových sudech typu barrique vystupuje též aroma podle stupně vypálení vnitřních stěn sudu (toastování), víno získává
vanilkové až hřebíčkové tóny.
Chardonnay je také základní surovinou pro výrobu špičkových
šumivých vín, nejen v oblasti Champagne, kde tvoří asi jednu třetinu ploch vinic. Nejlepší ledová, slámová či vína z cibéb pocházejí právě z této odrůdy. Běžně se Chardonnay konzumuje
do 5 let po sklizni.
Výraz vína Chardonnay se mění podle klimatických a půdních podmínek:
- Ze severnějších poloh - může být čisté a spíše neutrální, v chuti minerální až ocelové s tóny zelených jablek a citrusů, s výraznou kyselinkou. Pokud hrozny vyzrají opravdu dobře, projevují se vůní zralých hrušek, květů akátu a grepu.
- Z teplých oblastí - získává tropické tóny, především mango, banán, ananas, broskev a meloun, někdy i smetanu, med a karamel. V chuti se pak tyto vjemy potvrzují, navíc dominuje plnost s krémovým a máslovým pocitem na patře.
- Na těžkých půdách - mají vína minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni.
V gastronomii se Chardonnay
doporučuje k rybám, mořským plodům, bílému masu, těstovinám se sýrem, hodí se k středně vyzrálým sýrům, měkkým sýrům s bílou plísní, paštikám a bílým omáčkám.
Plnější vína jsou vhodná v kombinaci s mírně upraveným hovězím a vepřovým masem. Vyzrálé
přívlastkové víno se hodí k masu na rožni, ke steakům, tvrdým sýrům, k bažantovi a k divočině.