Šalvěj lékařská (Salvia officinalist L.)

Tento stálo zelený polokeř, dorůstá až do výšky jednoho metru. Má květnatou, naspodu zdřevnatělou lodyhu. Listy jsou protáhle vejčité, na okraji jemně vroubkované, dosahují délky 5 – 10 cm a šířky 1,5 – 4cm. Mladé listy jsou plstnaté, šedě zbarvené, starší jsou zelené. Celá rostlina má velmi specifickou vůni. Šalvěj se množí semeny, která vyséváme v dubnu do pařeniště, a sazenice následně přesazujeme na záhon. Kvete v období června a července, hluchavkovité květy jsou světle fialové s červenohnědým kalichem, plody jsou tvrdky.

Využití šalvěje je mnohostranné. Používá se jako léčivá rostlina a koření, své uplatnění nalezla i v kosmetickém průmyslu, v parfumerii.

Užívanou částí jsou listy (Folium salviae) a nať (Herba salviae).

Listy se sbírají krátce před květem v květnu a červnu, za suchého počasí, protože vlhké listy hnědnou. Může se také sbírat celá nať, z níž se listy po usušení sdrhnou. Bylina se suší v tenkých vrstvách pokud možno rychle ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 35°C. Kvalitní suchá droga se pozná podle zelenavé až stříbrošedé barvy. Má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť.

Šalvěj můžeme i zmrazit čerstvou, stejně jako jiné bylinky. Nejlépe se na to hodí klasická forma na tvoření ledu. Do každé vaničky ve formě vložíme nakrájené nebo nasekané listy šalvěje, dolijeme vodou a dáme zmrazit. Tyto bylinkové kostky lze používat v kuchyni při úpravě masa, do polévek a jiných jídel, neboť mají velkou kořenící, peprnou a aromatickou sílu.

Šalvěj lékařská obsahuje:

• silice 1,5 - 2,5% (thujon, salviol, salvin, cineol a kafr) - protizánětlivé a baktericidní účinky
• třísloviny cca 40%
• hořčiny
• saponiny
• glykosidy
• oxyterpenové kyseliny
• estrogenní hormony
• amid kyseliny nikotinové
• vosky
• vitamin C

Silice obsažené v rostlině, zvláště pak thujon, působí ve vysokých dávkách omamně, navozují pocit opojení, které je doprovázeno třesem, zimnicí, ale i návaly horka, nevolností, zvracením, křečemi, v extrémním případě může dojít ke ztrátě vědomí.

Při dlouhodobém užívání ve vysokých dávkách by thujon mohl ohrozit i naše mentální zdraví a inteligenci. Odborníci uvádějí, že otrava nastává při překročení konzumace kolem 15 g suché drogy. Ve vodě se však thujon oproti alkoholu tolik neuvolňuje, tudíž nálev a čaj při střízlivém dávkování a používání nemá tyto nežádoucí toxické účinky.

Vnitřní použití šalvěje lékařské:

• pomocník při rýmě, nachlazení, kašli, chřipce, angíně a jiných nemocech dýchacích cest - má dezinfekční, antibakteriální, antivirózní a protizánětlivé účinky
• podpora trávení - pomáhá proti plynatosti
• podpora vylučování žluče - pozitivní vliv na funkci žlučníku a jater
• urychlení léčby žaludečních a střevních katarů, včetně otrav jídlem
• snížení pocení - zmírňuje i noční pocení v klimaktériu
• snížení obsahu cukru v krvi
• pomocník při pracovní přetíženosti - odstraňuje stres, zlepšuje činnost nervové soustavy
• upravuje nepravidelnou menstruaci
• pomáhá snížit nadměrnou tvorbu mateřského mléka - v případě, že maminka již chce přestat kojit

Při vnitřním použití dodržujte doporučenou dávku, která je max. 2 šálky nálevu nebo čaje denně, a to krátkodobě. Plně postačí pitná kúra v délce 1 až 2 týdnů.

Pozor, těhotné a kojící ženy by se vnitřnímu použití šalvěje měly vyhnout!

Zevní použití šalvěje lékařské:

• Čerstvé listy - žvýkání odstraňuje zápach z úst.
• Rozmačkaný list - první pomoc při kousnutí hmyzem nebo při menším poranění kůže, kdy ránu nejen vydezinfikuje a uklidní, ale i při následném používání urychlí i hojení.
• Nálev ve formě koupele nebo obkladu - léčí různé mykotické potíže a plísňová onemocnění kůže.
• Nálev jako kloktadlo - při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní.
• Nálev na závěrečné oplachování hlavy – potlačuje, někdy i vyléčí tvoření lupů na pokožce hlavy.

Využití v kosmetickém průmyslu

Pro své stahující a dezinfekční schopnosti má šalvěj široké využití i v kosmetice. Výtažky ze šalvěje se přidávají do ústních vod a past na zuby, neboť podporují léčbu zánětů v ústní dutině a zároveň potlačují nepříjemný zápach z úst. Jelikož šalvěj potlačuje pocení, využívá se při výrobě antiperspirantů. Dezinfekční a stahující účinky jsou využity v čistících a zklidňujících pleťových vodách či přísadách do koupele. Šalvěj je pro své účinky přidávána i do mýdel, šampónů, krémů a různých hojivých mastí.

V potravinářství je šalvěj součástí bonbónů, žvýkaček a léčivých pastilek.

Šalvěj jako koření

Jako koření se šalvěj používá od nepaměti, a to na úpravu jehněčího a telecího masa, divočiny, do různých nádivek, sekaných a k ochucení mletého masa. Užívá se jen v malém množství, aby nepřehlušila vůni samotné potraviny. Bývá jako jedna z přísad kořenících směsí na maso, ryby a směsí na grilování. Hodí se i pro výrobu bylinkového octa, oleje a másla. Použitím šalvěje nejen zvýrazníme chuť jídla, ale podpoříme i trávení.

Šalvěj je možné zakoupit v lékárně nebo si ji můžeme vypěstovat doma. Rostlina je velmi vhodná pro pěstování v květináči, má ráda slunce, výživnou a propustnou půdu.