Cukry

Cukr je jednou z nejvíce psychotropních potravin. Významně ovlivňuje činnost mozku. V přiměřeném množství snižuje úzkost. Ve starověku se sladké chuti používaly pouze jako lék k posílení žaludku, sleziny a slinivky. Slabost těchto orgánů je známkou přílišné ustaranosti, závislosti na druhých, případně nespokojenosti s okolím a dokonce určité nevraživosti k ostatním lidem.

Nadměrný příjem cukrů vede k obezitě, zvyšuje předpoklady pro vznik diabetes (cukrovky) a hrozí nebezpečí zubního kazu. Není vhodné však tuto potravinovou skupinu vynechávat, cukrů bychom měli přijmout 50 – 55% celkové denní energie. Z hlediska zdraví bychom však měli preferovat rozhodně sacharidy složené (brambory, těstoviny, rýže, ...) před jednoduchými (cukr, sladkosti, buchty a podobně).

Cukry se dělí na:

• Jednoduché cukry (např. cukr řepný nebo třtinový – sacharóza nebo cukr hroznový – glukóza), které se velmi rychle vstřebávají a dávají tělu okamžitou energii, ale brzy nastupuje hlad a únava.
• Složené cukry, které se vstřebávají pomalu, čímž dodávají tělu energii pozvolna a dlouhodobě. Díky pomalému vstřebávání a obsahu vlákniny navozují pocit sytosti.

Jednoduché cukry (glukóza, fruktóza, laktosa, ovocný cukr)

Jednoduché cukry jsou okamžitým zdrojem energie. Pokud ji však nevyužijeme, ukládají se ve formě tuku. Větší množství jednoduchých cukrů rozbouří hladinu inzulínu a krevního cukru, neboť rychle přestupují ze střeva do krve, čímž prudce vzroste hladina cukru (glukózy) v krvi. To má za následek přetěžování slinivky a jater.

Většina jednoduchých cukrů představuje prázdné kalorie a je vhodné se jim vyhnout. Čím lehčí cukry jíme, tím horším následkům se vystavujeme. Příliš lehká forma cukru svým rychlým spalováním postupně poškozuje všechny orgány, zvláště slinivku, zuby, kosti, klouby, CNS, atd., proto bychom je měli konzumovat střídmě.

Základní druhy jednoduchých cukrů:

• Sacharóza (řepný a třtinový cukr) – získává se z cukrové řepy nebo ze třtiny. Sacharóza je tvořena glukózou a fruktózou, jedná se o nejčastěji používané sladidlo, běžně označované jako cukr. Je obsažena například v sirupech, džemech, mrkvi, jablkách, ananasu, hrášku a jinde. Sacharóza způsobuje zubní kazy, příliš podněcuje tvorbu inzulinu a hlavně kazí chuť k jídlu.
• Glukóza (hroznový cukr) – nachází se přirozeně v ovoci, medu a v některých cibulovinách, je hlavním zdrojem energie pro buňky lidského těla, ke kterým je dopravována krví.
• Fruktóza (ovocný cukr) – je obsažena v medu a ve šťávách z ovoce a rostlin. Ze všech sacharidů je nejsladší. Díky své struktuře má však velmi nízký glykemický index, takže je vhodnější než bílý rafinovaný cukr. I jeho nadbytek může způsobit některé problémy, jako je průjem, nadýmání, podráždění tračníku.
• Laktóza (mléčný cukr) – nachází se v mléce všech savců, má nejméně sladkou chuť, je tvořena glukózou společně s galaktózou, vytváří dlouhodobý pocit sytosti, netloustne se po ní.
• Maltóza (sladový cukr) – nachází se v obilných klíčcích a produktech sladu, je tvořena dvěma molekulami glukózy.

Spotřeba jednoduchých cukrů by neměla přesáhnout u dospělého jedince 10 kg za rok. Pozor však i na skryté cukry v potravinách, vždy pečlivě prostudujte množství obsaženého cukru v daném potravinovém výrobku.

Nadbytek jednoduchých cukrů způsobuje:

• podrážděnost
• duševní a citovou nevyrovnanost
• stavy úzkosti, strachu a deprese
• nesoustředěnost
• vzdorovitost
• křeče
• poruchy trávení
• u dětí hyperaktivitu
• zvýšenou potřebu vitamínu a minerálů

Složené cukry

Složené cukry oproti jednoduchým mají složitější chemickou stavbu, jejich trávení a vstřebávání tedy trvá delší dobu, čímž koncentrace cukru v krvi roste pomaleji. Tím, že vstupují do organismu postupně, nerozbouří tak hladinu inzulínu ani krevního cukru. Nepřetěžují slinivku ani játra. Tyto cukry jsou hojně zastoupeny v obilovinách, luštěninách i v zelenině.

Složené cukry jsou nejčastěji označovány názvy:

• polysacharidy
• složené sacharidy
• pomalé glycidy
• uhlohydráty
• škroby

V potravinách se složené cukry nejčastěji nacházejí jako škroby, celulóza, hemicelulóza, vláknina a pektin.

• Škrob – na rozdíl od glukózy není sladký.
• Celulóza – nachází se ve stěnách rostlinných buněk. Je tvořena vlákny nerozpustnými ve vodě a není štěpitelná lidskými trávicími enzymy, přesto má velmi důležitý význam ve výživě.
• Glykogen – zásoby glykogenu jsou uloženy v játrech, postupným uvolňováním glukózových jednotek do krevního oběhu je zajištěna stálá hladinu cukru v krvi (glykémii). Glykogen se vyskytuje také ve svalech, kde je zdrojem energie pro svalovou činnost.
• Vláknina - nestravitelné části rostlinné potravy. Ve střevě vláknina absorbuje vodu, čímž zvětšuje střevní obsah a urychluje tím jeho pohyb ve střevech. Preventivně tak působí proti zácpě, vzniku střevních výchlipek a hemeroidů, je potravou pro mikroflóru střeva, váže na sebe toxické látky, žlučové kyseliny a má řadu dalších blahodárných účinků.

Složené cukry jsou obsaženy v:

• obilí a mouce a ve všech výrobcích z nich
• luštěninách a ve výrobcích z luštěnin
• bramborách a ve výrobcích z brambor
• rýži a ve výrobcích z rýže
• ovoci
• ořechách, máku
• malém množství také v zelenině, vnitřnostech, mléce a kysaných mléčných výrobcích