Vegetariánství - vegetariáni
V angličtině se slovo vegetarián používá od roku 1839 a významem odpovídá tomu, co se dříve označovalo jako rostlinná strava. Jde o takový způsob lidského stravování (diety), kdy je z jídelníčku vyloučeno maso (červené maso, drůbež, mořské plody a maso z jiných živočichů), může zahrnovat i vyloučení vedlejších produktů z porážky živočichů, mléčné výrobky a vejce. Ti, jejichž strava obsahuje pouze ryby nebo drůbež, mohou někdy definovat pojem maso pouze jako savčí maso, které nekonzumují a mohou se identifikovat s vegetariánstvím. Vegetariáni i vegani také často odmítají oblečení ze zvířete, které bylo zabito pro oděvní průmysl.
Vegetariánství patří mezi
nejrozšířenější typy alternativních diet. Jde o určitý životní styl. Existují
rozdílné druhy vegetariánské stravy. K vegetariánství se lidé hlásí
z různých důvodů. Někteří nejedí maso z etických, náboženských důvodů, nebo z úcty ke zvířatům, jiní ze zdravotních důvodů a podobně.
Formy vegetariánství jsou z hlediska věku a stavu člověka
rizikem ohrožení pro zdraví organismu. Zejména
děti, dospívající, staří lidé, chronicky nemocní, těhotné a kojící ženy jsou ohroženou skupinou, neboť při přísné vegetariánské stravě dochází
k nedostatku živin. Jedná se především o určité bílkoviny, esenciální aminokyseliny, vitamin D, vitamíny skupiny B (zejména B12, B2, B6), minerální látky (zejména vápník, zinek a železo).
Rostlinné bílkoviny mají výrazně nižší biologickou hodnotu, mají nedostatek důležitých aminokyselin (methioninu a taurinu), proto vegetariánství u mnohých výrazně ovlivňuje negativně
růst organismu. Největší nedostatek aminokyselin je však u
„čistých“ veganů.
Pozitivem této formy alternativního stravování je
prevence výskytu neinfekčních civilizačních onemocnění, jako je například onemocnění kardiovaskulární, onkologická, diabetes, ateroskleróza, hypertenze, obezita a trávicí obtíže spojené se zácpou.
Dále mezi pozitiva patří i
větší přísun určitých vitamínů (především vitaminu C a kyseliny listové), minerálních látek (hořčíku, mědi apod.) i
vlákniny.
Jelikož je tato strava většinou
chudá na tuky, nemají lidé, konzumující tuto stravu,
nadváhu. Pokud však někdo považuje za vegetariánství pouze vypuštění masa ze stravy a přitom konzumuje velké množství
cukrů a tuků (například z ořechů), může být i takový jedinec
obézní.
Existuje několik typů vegetariánských diet:
- Semivegetariáni - ze své stravy vynechávají pouze tzv. červené maso. Drůbež a ryby konzumují, stejně tak i ostatní potraviny živočišného původu (mléko, mléčné výrobky, vejce,..).
- Pescetariáni - nejedí žádné maso mimo ryb, měkkýšů a korýšů. Ze živočišných potravin konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce. Tento způsob stravování je zvláště populární v Japonsku.
- Lakto-ovo-vegetariáni - pojmenování má latinsky původ, kde Lacto znamená mléko a ovo vejce. Tento typ nekonzumuje maso, ale konzumuje vejce a mléčné výrobky (mléko, sýr, máslo, tvaroh, jogurt). Tento druh vegetariánství je nejrozšířenější v Evropě a v USA.
- Vitariánská - vitariáni se orientují na život, konzumují raw food (živou) syrovou stravu rostlinného původu, která není zničena žádnou úpravou a obsahuje tudíž všechny výživné látky (zelenina, ovoce, ořechy, semena, naklíčené obilí a luštěniny). Jídelníček neobsahuje živočišné produkty, často jsou vitariáni zároveň i vegani. Mnohdy se za vitariány mylně označují i ti, jež pijí syrové mléko a mléčné výrobky převážně z kozího nebo ovčího mléka.
Všechny
výše uvedené stravovací návyky jsou většinou spojeny také
s nekuřáctvím, nižší spotřebou
alkoholu, vyšší
fyzickou aktivitou a větší péčí o
zdravější životní styl.
Sdílet na:
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...