Vitamin K (fylochinon)

Vitamin K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, tj. není z těla odváděn močí, ale naopak se v těle hromadí, lze se jím tedy předávkovat. Vstřebává se v játrech, ale pouze v přítomnosti žlučových kyselin. Má důležitou funkci při výstavbě kostí, snižuje riziko osteoporózy. Vitamin K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve. Jeho hlavní užití je tedy při profylaxi nebo léčbě poruch krevní srážlivosti, u nemocných se špatným příjmem tuku, při zamezení odtoku žluče nebo při onemocnění jater. Snižuje vnitřní krvácivosti (po zraněních, operacích). U žen v menopauze snižuje vitamin K riziko řídnutí kostí - osteoporózy, kdy dochází k nedostatečnému zabudování vápníku do kostí a kosti se snadněji lámou a aterosklerózy (chronické degenerativní onemocnění cévní stěny). Je potřebný pro normální funkci ledvin a jater, působí jako protijed u lidí, kteří byli předávkováni perorálně používanými protisrážlivými přípravky.

Vitamin K se neničí varem, vlhkostí, ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření a znečištěnému ovzduší. Může být také zničen působením silných zásad, kyselin, radiací, rentgenovým zářením, zmražením stravy, konzumací aspirinu, analgetik, žluklých tuků, minerálních olejů, konzervačních látek v potravinách.

Do skupiny vitamínu K řadíme především soubor tří derivátů naftochinonu, vitamin K1, K2, K3. Jedná se o žluté krystalické látky dobře rozpustné v tucích, které jsou citlivé na světlo a silnější kyseliny a alkálie.

3 hlavní vitamíny skupiny K:

Vitamin K1 (fylochinon) – vyskytuje se v zelených částech rostlin (brokolice, kapusta, hlávkový salát, špenát, brambory, rostlinné oleje, vojtěška), je tepelně stabilní, rozkládá se až při teplotách nad 100 °C.
Vitamin K2 (menachion) – je produkován střevními bakteriemi, čímž je denní potřeba vitaminu K2 dostatečná. Pokud je však střevní mikroflóra narušena vysokými dávkami antibiotik, je produkce vitaminu K nedostatečná. Živočišným zdrojem je kravské mléko, maso obsahuje vitaminu K jen velmi málo, výjimku tvoří játra.
Vitamin K3 (menadion) je vyráběn synteticky.

Vitamin K se podává také při dlouhodobé terapii léků ze skupiny antibiotik, sulfonamidů, léků s obsahem kyseliny salicylové a jejích derivátů.

Hlavním příznakem nedostatku vitaminu K je prodloužená doba srážení krve při vzniklém poranění, v případě většího nedostatku samovolné krvácení do vnitřních orgánů nebo ze sliznic.

Další příznaky nedostatku vitaminu K:

časté krvácení z nosu a dásní
zpomalené hojení ran
únava
modřiny a krevní výrony po těle
krev v moči a ve stolici
silné menstruační krvácení a potíže
střevní potíže
špatná funkce jater nebo žlučníku

Nedostatek vitaminu K se může projevit i u novorozenců, kdy není plně funkční střevní mikroflóra. Může dojít ke krvácivosti nejen z pupečníku, ale i do střeva a dokonce i do mozku.

Z potravy nemůže dojít k předávkování vitaminem K, avšak z vitamínových a potravinových doplňků konzumovaných ve vyšší míře než je doporučeno, se předávkovat lze. Tím, že vitamin K zvyšuje krevní srážlivost, může být používán pouze se souhlasem lékaře.

Příznaky předávkování vitaminem K:

návaly horka do hlavy
pocení
hemolýza (porušení cytoplazmatické membrány červených krvinek)
vysoké dávky vitaminu K mohou dokonce vyvolat zvýšené vylučování bilirubinu a tím navodit příznaky žloutenky

V lehkých případech krvácení se podává vitamin K perorálně (vložit do úst a spolknout):

dospělí - (5-15 mg denně)
děti mladší 1 roku - (2-3 mg denně)
děti ve věku 1-6 let - (3-5 mg denně)
děti ve věku 6-15 let - (5-10 mg denně)

Maximální denní dávka by neměla být vyšší než 40 mg u dospělého jedince.

Denní preventivní dávky vitaminu K užívaného spolu s jinými vitaminy v multivitaminových směsích jsou mnohem nižší.

Sdílet na: