Rostlina má
dřevnatý oddenek s podzemními i nadzemními výběžky s četnými pupeny. Přímé čtyřhranné, zpočátku nevětvené, později silně větvité chlupaté
lodyhy jsou 30 - 80 cm vysoké.
Listy jsou 4 – 8 cm dlouhé, vstřícné, vejčitě kopinaté (u některých odrůd až kopinaté). Jsou chlupaté, zeleně nebo červenozeleně zbarvené, zašpičatělé a na okraji nepravidelně ostře pilovité.
Květy mají pětizubý, na okraji řasnatý kalich, jsou až 8 mm dlouhé s bledě nachovou nebo narůžovělou (nafialovělou) korunkou. Jsou seskupeny v lichopřesleny, které jsou nahloučené v konečné válcovité klasy.
Plody jsou nahnědlé, vejčité tvrdky, které se však vytvářejí jen zřídka a jsou z větší části neklíčivé.
Máta
kvete od června do srpna. Celá rostlina aromaticky voní.
Užívanou částí máty peprné je
list (Folium menthae piperitae) nebo
kvetoucí nať - mladé kvetoucí vršky s listy (Herba menthae piperitae).
Mladé kvetoucí vrcholky se odřezávají nebo sežínají
několikrát do roka, vždy před rozkvětem, kdy rostliny dosáhnou výšky asi 30 cm.
Sklízí se v červnu a červenci, někdy ještě v srpnu, ale vždy jen za slunného a suchého počasí, nejlépe v poledních hodinách. Stejně jako u ostatních siličných drog závisí i zde kvalita drogy jak na půdních a klimatických podmínkách, tak i na správné době sklizně a přípravě drogy.
Suší se rychle (při pomalém sušení listy hnědnou) na stinných a dobře větraných místech v tenkých vrstvách, nejlépe při teplotě 20 – 30 °C.
Umělá teplota při sušení nesmí překročit 35 °C, aby nedocházelo ke ztrátám silice. Na závadu jsou zahnědlé části, stonky silnější než 5 mm a listy napadené rzí.
Droga má charakteristický mentholový pach a palčivě kořenitou chuť s příjemně chladivou pachutí.
Máta peprná obsahuje:
- 1 – 2 % silice – s hlavními složkami mentholem (50 – 60 %) a menthonem (10 – 25 %) - silice se v rostlině tvoří jen přes den
- třísloviny 5 - 6%
- hořčiny
- estery (např. jasmonu)
- flavonoidy
- rutin
Máta peprná patří mezi
nejčastěji používané drogy v lékařství i lidovém léčitelství. Je
součástí mnoha čajových směsí, při doporučených dávkách nemá žádné vedlejší účinky,
opatrnosti je však třeba u osob alergických na menthol a u malých dětí!
Je-li máta podávána
samostatně, připravuje se odvar z jedné až dvou kávových lžiček drogy na 200 ml vroucí vody, častěji je však podávána
v kombinaci s dalšími bylinami.
Silice mentholu se přidávají do mastí, kloktadel, inhalačních směsí, masážních roztoků, ale i žvýkaček, bonbónů apod.
Příznivé účinky máty peprné:
- tlumí a odstraňuje křeče (zvláště v trávicím traktu - bolestivé křeče hladkého svalstva)
- podporuje chuť k jídlu
- zmírňuje příznaky syndromu dráždivého tračníku
- zmírňuje nadýmání
- má protiprůjmový účinek
- povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, zejména žluči do střeva
- podporuje funkci jater
- pomáhá rozpouštět žlučové kameny
- příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku
- působí dezinfekčně
- má příznivé účinky na nervovou soustavu - potlačuje citlivost nervových zakončení
- mírní svalové bolesti
- snižuje krevní tlak
- má osvěžující a protizánětlivé účinky
- potlačuje zvracení
- navozuje pocení
- zmírňuje kašel a slizniční městnání způsobené nachlazením nebo alergií
- uvolňuje ucpaný nos
Zevně lze mátu peprnou použít v koupeli při nervových onemocněních, revmatismu, svědivých kožních vyrážkách a po štípnutí hmyzem.
Odvar se používá také jako kloktadlo, k inhalacím při zánětech hrtanu a průdušek.
V kuchyni se máta využívá k přípravě
nápoje mojito (mochito), k ochucení šťáv a kompotů, ovocných koktejlů, cukroví, zmrzliny a čokolády. Je vhodná i do paštik, smetanových sýrů a při úpravě brambor. V Turecku se máta přidává do jogurtů a na jehněčí maso kebab.