Máta peprná (Mentha piperita L.)

Rostlina má dřevnatý oddenek s podzemními i nadzemními výběžky s četnými pupeny. Přímé čtyřhranné, zpočátku nevětvené, později silně větvité chlupaté lodyhy jsou 30 - 80 cm vysoké. Listy jsou 4 – 8 cm dlouhé, vstřícné, vejčitě kopinaté (u některých odrůd až kopinaté). Jsou chlupaté, zeleně nebo červenozeleně zbarvené, zašpičatělé a na okraji nepravidelně ostře pilovité. Květy mají pětizubý, na okraji řasnatý kalich, jsou až 8 mm dlouhé s bledě nachovou nebo narůžovělou (nafialovělou) korunkou. Jsou seskupeny v lichopřesleny, které jsou nahloučené v konečné válcovité klasy. Plody jsou nahnědlé, vejčité tvrdky, které se však vytvářejí jen zřídka a jsou z větší části neklíčivé.

Máta kvete od června do srpna. Celá rostlina aromaticky voní.

Užívanou částí máty peprné je list (Folium menthae piperitae) nebo kvetoucí nať - mladé kvetoucí vršky s listy (Herba menthae piperitae).

Mladé kvetoucí vrcholky se odřezávají nebo sežínají několikrát do roka, vždy před rozkvětem, kdy rostliny dosáhnou výšky asi 30 cm. Sklízí se v červnu a červenci, někdy ještě v srpnu, ale vždy jen za slunného a suchého počasí, nejlépe v poledních hodinách. Stejně jako u ostatních siličných drog závisí i zde kvalita drogy jak na půdních a klimatických podmínkách, tak i na správné době sklizně a přípravě drogy.

Suší se rychle (při pomalém sušení listy hnědnou) na stinných a dobře větraných místech v tenkých vrstvách, nejlépe při teplotě 20 – 30 °C. Umělá teplota při sušení nesmí překročit 35 °C, aby nedocházelo ke ztrátám silice. Na závadu jsou zahnědlé části, stonky silnější než 5 mm a listy napadené rzí. Droga má charakteristický mentholový pach a palčivě kořenitou chuť s příjemně chladivou pachutí.

Máta peprná obsahuje:

• 1 – 2 % silice – s hlavními složkami mentholem (50 – 60 %) a menthonem (10 – 25 %) - silice se v rostlině tvoří jen přes den
• třísloviny 5 - 6%
• hořčiny
• estery (např. jasmonu)
• flavonoidy
• rutin

Máta peprná patří mezi nejčastěji používané drogy v lékařství i lidovém léčitelství. Je součástí mnoha čajových směsí, při doporučených dávkách nemá žádné vedlejší účinky, opatrnosti je však třeba u osob alergických na menthol a u malých dětí!

Je-li máta podávána samostatně, připravuje se odvar z jedné až dvou kávových lžiček drogy na 200 ml vroucí vody, častěji je však podávána v kombinaci s dalšími bylinami.

Silice mentholu se přidávají do mastí, kloktadel, inhalačních směsí, masážních roztoků, ale i žvýkaček, bonbónů apod.

Příznivé účinky máty peprné:

• tlumí a odstraňuje křeče (zvláště v trávicím traktu - bolestivé křeče hladkého svalstva)
• podporuje chuť k jídlu
• zmírňuje příznaky syndromu dráždivého tračníku
• zmírňuje nadýmání
• má protiprůjmový účinek
• povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, zejména žluči do střeva
• podporuje funkci jater
• pomáhá rozpouštět žlučové kameny
• příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní a žlučníku
• působí dezinfekčně
• má příznivé účinky na nervovou soustavu - potlačuje citlivost nervových zakončení
• mírní svalové bolesti
• snižuje krevní tlak
• má osvěžující a protizánětlivé účinky
• potlačuje zvracení
• navozuje pocení
• zmírňuje kašel a slizniční městnání způsobené nachlazením nebo alergií
• uvolňuje ucpaný nos

Zevně lze mátu peprnou použít v koupeli při nervových onemocněních, revmatismu, svědivých kožních vyrážkách a po štípnutí hmyzem.

Odvar se používá také jako kloktadlo, k inhalacím při zánětech hrtanu a průdušek.

V kuchyni se máta využívá k přípravě nápoje mojito (mochito), k ochucení šťáv a kompotů, ovocných koktejlů, cukroví, zmrzliny a čokolády. Je vhodná i do paštik, smetanových sýrů a při úpravě brambor. V Turecku se máta přidává do jogurtů a na jehněčí maso kebab.