Lopuch větší (Arctium lappa L.)

Všechny naše lopuchy jsou dvouleté (lopuch menší, lopuch pavučinatý, lopuch větší). Lopuch větší je nejznámější, patří k největším bylinám naší květeny. Z vřetenovitých kořenů vyrůstá větvená, asi 2 m vysoká lodyha. Prvním rokem vytváří růžice velkých přízemních listů, druhým rokem lodyhu s květy. Listy jsou střídavé, vejčité až slabě srdcovité, na koncích zubaté, zespod šedě plstnaté. Červené kulaté úbory jsou uspořádány v chocholičnatém květenství. Plodem jsou až 7 mm dlouhé nažky s krátkým chmýřím. Lopuch kvete v červenci až v srpnu. Lopuch roste po celém světě, a to jak v Evropě, Asii, Africe i Americe. U nás se s ním můžeme setkat většinou na rumištích a na okrajích cest. Pokud bychom chtěli pěstovat lopuch na zahrádce, stačí přinést z louky semena z odkvetlých rostlin, vyséváme je do řádků 5 až 8 cm od sebe. Lopuchy je možné pěstovat i v nádobách třeba na balkoně.

Užívanou částí je hlavně kořen, který se sbírá nejlépe na podzim (v září až říjnu). Může se však sklízet i na jaře, a to v březnu až dubnu. Kořen nepříjemně páchne, musí se rychle omýt. Používají se jen mladé kořeny, účinnost se nejlépe zachová tak, že se kořen před sušením ponoří na cca 3 minuty do vroucí vody.

Kořen se suší rozpůlený, umělá teplota nemá překročit 50°C. Droga má slabý pach, chutná slizovitě a nasládle hořce. Jelikož má tendenci přijímat vlhkost ze vzduchu, měl by se uchovávat v dobře uzavřené nádobě, případně se musí občas dosušit.

Zejména v zemích Orientu, v Japonsku i v Číně je lopuch považován za významnou zeleninu. Jelikož je mrazuvzdorný, můžeme ho jako vynikající zeleninu využít i v zimě. Konzumuje se především mladý jednoletý kořen, který se upravuje vařením, smažením i pečením, nebo se sušený používá do čajů.

Kořen lopuchu nejlépe chutná a je i nejúčinnější v čerstvém stavu, kdy má i nejvýznamnější účinky při léčbě diabetu. Jeho chuť připomíná mandle.

Kořen můžeme nastrouhat nebo nakrájet na slabé plátky na chléb s máslem, lze jej přidávat i do čerstvých zeleninových salátů. Mladé výhonky listů se zpracovávají dodnes v některých zemích podobně jako chřest, nebo se přidávají do salátů. Mladé lodyhy se i u nás dříve přidávaly do vařených jídel, polévek, zeleninových i masitých pokrmů.

Lopuch obsahuje:

silice
sliz
třísloviny
inulin (polysacharid)
minerální látky
fytosteroly
glykosidy (glykosid arkciin)
fytoncidy
hořčiny
vitamin C

Z kořene lze připravit odvary, oleje, tinktury a krémy, které působí proti plísním, bakteriím a infekčním zánětům pokožky, urychlují hojení ran a postižené místo dezinfikují. K tomu účelu se dříve používaly i listy rostliny, které mají sice nižší obsah účinných látek, zato jsou však okamžitě dostupné. Rozmačkané listy se přikládaly na poraněné místo jako obklad.

Vnitřně se užívá kořen lopuchu v nálevu jako mírné diuretikum při zvýšeném zadržování vody v těle i jako posilující při jarní únavě a v rekonvalescenci. Hraje důležitou roli jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky.

Zevně se používá při kožních poruchách, lze tak často vyléčit i chronické ekzémy, vzniklé v důsledku špatné látkové výměny. Podává se na špatně se hojící rány, svoje uplatnění má při léčbě hnisavých procesů a při seborhei (zánět, svědění) vlasové pokožky.

Silný odvar z kořene vtíraný několikrát týdně do pokožky hlavy posiluje růst vlasů, pomáhá proti lupům.

Šťáva z kořene se užívá vnitřně nebo zevně na potírání ekzémů a mykóz, vředů, akné či ran. Po zaschnutí se smyje čajem z kořene.

Pozitivní účinky lopuchu:

podporuje funkci slinivky břišní (ovlivňuje produkci inzulínu a procesy štěpení cukrů, snižuje hladinu cukru v krvi)
detoxikuje tělo - má pročišťující účinky, odstraňuje toxiny, které vedou například i k onemocnění kůže
posiluje organismus
působí při žaludečních obtížích a poruchách trávení a žaludečních vředech
povzbuzuje látkovou výměnu
zlepšuje činnost jater a žlučníku
má močopudné a potopudné účinky
pomáhá při dně, revmatismu, ledvinových a močových kamenech
snižuje krevní tlak