Sladkovodní ryby

Mezi sladkovodní ryby řadíme ty, jež celý život nebo podstatnou část svého života žijí ve sladkých vodách (řeka, rybník, potok, jezero, umělé nádrže). Rybí maso je lehce stravitelné, přitom obsahuje kvalitní, snadno stravitelné bílkoviny. Je vhodné především pro rekonvalescenty, sportovce, duševně pracující a starší osoby. Ryby se používají na všechny tepelné úpravy, dále se marinují, mají široké použití i ve studené kuchyni do salátů, zalévání do aspiku, používají se jako plněné na slavnostní mísy. Smažené ryby nejsou pro dietní stravování vhodné, lepší je ryby dusit, upéct v alobalu nebo ve vlastní šťávě. Co se týče kostí, záleží na tom, jak dovedně ryby zpracujeme a zbavíme je páteře i těch partií, kde kosti mohou být. Důležité je také, jak tepelně ryby upravíme.

Tučné ryby obsahují hodně nenasycených mastných kyselin (NMK), zejména omega 3 NMK. Ze sladkovodních ryb mají zvýšený obsah zdravých tuků, zejména omega 3 NMK, hlavně ryby lososovité (pstruh, lipan). Menší množství těchto nenasycených tuků najdeme ale i v mase kapra a dalších ryb.

Druhy sladkovodních ryb:


  • Kapr obecný – nejchutnější maso je při hmotnosti 2 – 3 kg, nejlepší jakosti dosahuje v zimě. Patří k nejběžnějším a nejrozšířenějším druhům sladkovodních ryb. Chová se v umělých nádržích, rybnících, jezerech a řekách téměř po celém světě. Je to odolná, rychle rostoucí ryba. Tělo kapra je buď lysé, šupinaté nebo je řídce pokryté šupinami. Kapři se prodávají živí, mražení či uzení. Aby se zbavili bahnité příchuti, vkládají se před prodejem do proudící vody. Používají se na vaření, pečení, smažení nebo se nakládají do rosolu.
  • Cejn velký - maso je chutné, tučnější než u kapra s velkým množstvím kůstek. Tato kaprovitá ryba dosahuje délky 50 - 70 cm a hmotnosti 4 - 6 kg. Žije v celé Evropě, v našich vodách se vyskytuje ve velmi hojném počtu. V době nedostatku násad kapra je hojně rozšířen umělým vysazováním. Obývá rozsáhlejší a hlubší úseky mírně tekoucích proteplených vod (odstavená ramena, tůně, důlní propadliny a zatopená štěrkopískoviště s mělkým dnem).
  • Pstruh obecný - maso je bílé až narůžovělé, lehce stravitelné. Zpravidla se upravuje vcelku na různé způsoby. Tato drobná lososovitá ryba přežívá pouze v chladné, neznečištěné vodě. Na rozdíl od pstruha duhového je v Evropě původním druhem a je doma v dobře okysličených tocích, řekách a jezerech, které jsou napájeny prameny nebo tajícím sněhem. Barva závisí na životním prostředí, ale většinou jsou zlatohnědí s velkými tmavě hnědými skvrnami na bocích, hřbetě a hřbetní ploutvi a s několika velkými červenými skvrnami. Dorůstá délky až 40 cm, jeho šupiny jsou velmi drobné.
  • Lipan podhorní – má chutné, do oranžova zbarvené maso. Tato lososovitá ryba se vyskytuje ve vhodných vodách velké části Evropy. Zbarvení bývá dost proměnlivé. Obvykle závisí na barevném tónu vody a říčního dna v řece, kde žije. Nejvýrazněji jsou barvy vyvinuty na hřbetní ploutvi a ploutvích břišních. Průměrná délka je 25 - 40 cm, obvyklé maximum je 45 cm, hmotnost je cca 0,2 – 0,6 kg, obvyklé maximum se pohybuje kolem 1 kg.
  • Pstruh duhový – má velmi chutné maso. Do Evropy byl dovezen z Ameriky, u nás se chová uměle, byl dovezen koncem 19. století z Německa. Tato lososovitá ryba má na bocích množství černých skvrn a boční linie hrají duhovými barvami. Ve volné přírodě dosahuje délky až 60 cm.
  • Okoun – maso je bílé, pevné a velmi chutné. Tato dravá, hltavá ryba je celkem hojně rozšířena, žije v řekách a jezerech, dorůstá délky 25 - 40 cm a hmotnosti 1 kg. Běžně loveni okouni mají hmotnost 0,3 – 0,5 kg. Okoun má kuželovitou hlavu, ostré ploutve a množství šupin. Na tmavě zeleném hřbetě jsou černé příčné pruhy.
  • Štika obecná - má libové, chutné a lehce stravitelné maso s drobnými kůstkami. Maso lze upravovat všemi způsoby. Výborná jsou játra. Za nejlepší se považuje maso od ocasu, je téměř bez kůstek. Štika patří k nejznámějším evropským dravým rybám. Má protáhlé tělo, zelené zbarvení se světlými skvrnami, hřbetní a řitní ploutev jsou posunuty dozadu, velká hlava s prostornou tlamou je plná zubů. Dorůstá poměrně velkých rozměrů. Žije v řekách i stojatých vodách. V zimě se stěhuje na jih do teplejších vod a na jaře se vrací zpět na sever.
  • Lín obecný - kaprovitá ryba střední velikosti s měkkým, tučným a chutným masem. Nejčastěji se používají ryby o hmotnosti 600 - 800 g. Tělo olivově zelené barvy je pokryto množstvím jemných šupin a typickým šlemem. V koutcích tlamy má 2 vousy. Žije ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách.
  • Candát obecný – má vynikající, bílé, měkké, jemné, šťavnaté a velmi chutné maso. Je vhodný k nejrůznějším kuchyňským úpravám. Tato štíhlá, dravá ryba, dorůstá běžně do délky 40 - 70 cm, maximální hmotnost je kolem 20 kg. Pochází z východní Evropy, odkud byl rozšířen do řek a jezer celé Evropy.
  • Sumec – má tučné maso, které je z mladých sumců velmi chutné. Je vhodný na vaření, pečení, k přípravě polévek, může se grilovat, dají se z něho připravovat bifteky i guláš. Tato největší dlouhověká evropská sladkovodní ryba žije v řekách a jezerech ve střední Evropě. Dorůstá délky až 3 m, má válcovité tělo a zploštělou hlavu se dvěma dlouhými a čtyřmi krátkými vousy, nemá šupiny.
  • Tolstolobik (bílý a pestrý) – svalovina je dobře kulinářsky zpracovatelná. Je šťavnatá, má velmi jemnou rybí chuť. Je bohatá na obsah polynenasycených mastných kyselin řady Omega 3 a Omega 6 (příznivý vliv na redukci hladiny cholesterolu v krvi, průchodnost cév a celý kardiovaskulární aparát). Tato kaprovitá ryba dorůstá velkých rozměrů. Má silné tělo s drobnými stříbřitými šupinami. Pochází z řek od Amuru a teplých hlubokých jezer Číny. Je vhodná na všechny způsoby kuchyňské úpravy (smažení, pečení, dušení i studenou přípravu jídel). Jemnou rybí chuť svaloviny podtrhne použití zeleniny (i aromatičtějších druhů) a bylinek. Optimální velikost ryby na přípravu uvedených jídel je cca 2 - 3,5 kg.
  • Candát obecný – má kvalitní, chutné maso, proto je v gastronomii považován za exkluzivní sladkovodní rybu. Tato dravá, poměrně velká ryba se těší oblíbenosti mezi sportovními rybáři. Vyskytuje se ve větších jezerech a řekách a má poměrně vysoké nároky na obsah kyslíku ve vodě. U nás je candát hojně rozšířen v údolních nádržích a nížinných řekách, chová se jako doplňková ryba v chovných rybnících. Candát obecný má hřbetní ploutev pokrytou výraznými podélnými řadami tmavých skvrn a teček. Jeho tělo je méně zploštělé než u okouna říčního. Běžná velikost je 40 - 70 cm, váha 0,8 – 3 kg. Maximální délka je kolem 110 - 130cm, váha 21 kg. V živé formě se prodává candát obecný pro přímou konzumaci. Jeho maso se hodí k nadívání, velmi dobrý je také grilovaný, pečený, smažený. Celé ryby jsou výborné dušené v solné krustě.
  • Jeseter malý – žije v houfech, po celý život se zdržuje ve sladké vodě. Vyskytuje se ve velkých, poměrně rychle proudících tocích úmoří Černého, Kaspického a Baltského moře. Na Slovensku je chován v rybnících. V Česku se vyskytuje velmi vzácně v řece Moravě, kam proniká z Dunaje. Obliba lovu jeseterů stoupá, získává si rybáře po celé Evropě, proto se tyto ryby začínají vysazovat do svazových vod. Tato ryba má protáhlý rypec, tlama je umístěna na spodku hlavy a má trubicovitý tvar, před ústy jsou 4 vousky visící dolů. Ocas připomíná žraloka, tělo je místo šupin potaženo hladkou kůží a kostěnými štítky. Běžná délka je 40 až 60 cm, průměrná hmotnost lovených jeseterů je 0,5 – 1 kg. Maximální délka v cizině je až kolem 125 cm.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz Jagg.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...
Vyhledávání na webu nasevyziva.cz:



 
domácí lékař Domací lékař - alternativní medicína

léčba, prevence, osvědčené postupy našich předků
 
 
 

(c) Naše výživa, 2010-2017 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní