Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.)

Brusnice brusinka patří do rodu brusnice (Vaccinium). Tento stálozelený plazivý, hustě větvený keřík z čeledi vřesovcovitých dorůstá do výšky 15 - 25 cm. Roste v kyselých, na minerály chudých půdách, konkrétně na svazích kopců a hor v suchých lesích (zejména borových), na vřesovištích i rašeliništích od nížiny až do alpínského pásma. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Japonsku a v Severní Americe. Dokonce ji lze nalézt i za polárním kruhem. Nadzemní stonek i rozvětvený oddenek je zdřevnatělý. Listy jsou oválného až vejčitého tvaru o velikosti cca 1 cm a vyskytují se na rostlině celoročně. Svrchní strana listu je zbarvena tmavozeleně, leskne se, spodní strana je šedomodrá až šedozelená, matová. Rostlina kvete od května do července, barva květů je bílá přes narůžovělou do růžové, slabě voní. Plodem je jedlá brusinka, dozrávající v srpnu až říjnu. Bobule o průměru 5 - 8 mm mají ve zralosti červenou barvu a jsou kysele nahořklé chuti. Brusnice brusinka je na našem území chráněná a její výskyt je vzácný. V potravinářském a farmaceutickém průmyslu jsou proto využívány brusinky z dovozu.

obrázek ke článku Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.)

Již staří Řekové znali plody brusnice brusinky. Dnes se brusinka používá hlavně vnitřně. Díky spolehlivým dezinfekčním účinkům slouží k léčbě obtíží spojených s močovými cestami, které čistí a vyplavuje z nich škodlivé látky a bakterie. Lze ji použít i jako podpůrný prostředek ke snižování hladiny krevního cukru.

V současnosti již nemusíte za brusinkami vážit cestu do hor a lesů, kulturní odrůdy nabízí množství variant s menšími či většími plody, a to od vícekrát ročně plodících po velkoplodé a sladké druhy.

Jejich pěstování je však náročnější, potřebují v první řadě substrát s obsahem písku a rašeliny nebo vřesovištní zeminu a ideální je obsypat brusinky mulčem. Na vlhkost nejsou tak náročné jako borůvka, stačí je zalévat dešťovou vodou pouze v době, kdy déle neprší. Nejsou téměř vůbec napadány chorobami a škůdci s výjimkou houbových chorob, které mají za následek opad listů, ale na kvalitu plodů vliv nemají.

Užívaná část brusnice brusinky:


  • List (Folium vitis idaeae) – obsahují fenolové glykosidy (arbutin, metylarbutin), třísloviny (v malém množství, proto nemají nepříjemný stavicí účinek a jsou dobře snášeny i dětmi), ale i flavonoidy, triterpeny, organické kyseliny, minerální soli, ….

Listy se sbírají v pozdním létě až do podzimu. Nesbírají je sdrhováním, ale otrháváním, aby nedošlo k vytržení rostliny ze země. Suší se na slunci nebo ve stínu. Sušená droga je temně zelená, bez pachu a má hořce svíravou chuť.


  • Plod (Fructus vitis idaeae ) – obsahuje především arbutin, vitaminy A, B, C, K, karetenoidy, kyselinu citrónovou, jablečnou, šťavelovou a benzoovou (látka používaná ke konzervaci potravin, zabraňuje množení kvasinek a plísní), cukry, třísloviny, antokyany, pektin, flavonoidy. Stejně jako listy obsahují i plody minerální látky a soli (vápník, hořčík, draslík, mangan, fosfor, sodík, železo a v menší míře nikl, chrom a jód).

Plody se sbírají v době úplné zralosti (srpen – říjen), kdy mají sytě červenou barvu. Suší se ve stínu nebo na slunci.

Pozitivní účinky brusnice brusinky:


  • působí močopudně
  • má antioxidační účinky – působí proti volným radikálům, čímž snižují pravděpodobnost onemocnění srdce a oběhového systému, mají pozitivní vliv na některé typy rakoviny
  • působí proti infekcím močového měchýře, ledvin a močových cest
  • má protivirové účinky
  • působí žlučopudně
  • snižuje obsah cukru v krvi
  • působí proti průjmům
  • má antisklerotické účinky
  • jako prevence zubního kazu a onemocnění prostaty
  • snižuje riziko kornatění tepen
  • prevence samovolného úniku moči
  • snižují hladinu špatného a zvyšují hladinu dobrého cholesterolu

Brusinková šťáva pomáhá v prevenci žaludečního vředu a podle některých výzkumů pomáhá odstraňovat bakterie z ústní dutiny.

Pro své výjimečné vlastnosti se staly brusinky nejen kulinářskou lahůdkou, ale také vhodným potravinovým doplňkem.

Mezi potravinovými doplňky najdeme brusinkové extrakty, kapsle, pastilky a podobně. Důležitý je údaj o obsahu brusinkového extraktu v produktu. Brusinku není vhodné užívat v těhotenství a během kojení.

Bobule evropské brusinky brusnice a amerických brusinek jsou nezaměnitelné na pohled i podle chuti. Brusinky z USA a Kanady jsou větší a oproti lesním brusinkám mají méně agresivní chuť, lze je konzumovat i syrové. Evropské brusinky jsou kyselé a nahořklé, konzumují se až po tepelné úpravě.

V kuchyni najdou své uplatnění především brusinky zavařené (kompoty, marmelády) a sušené. Používají se buď k přímé spotřebě, nebo při výrobě nejrůznějších moučníků. Pokrmy s brusinkami mají nádech exotiky a ani tradiční svíčková se v českých domácnostech nepodává vždy s brusinkovou omáčkou. Brusinkový kompot se hodí k mletému masu (masové kuličky, masové karbanátky apod.).

Na trhu jsou k dostání také brusinky sušené mrazem, v nichž jsou lépe uchovány léčivé látky. Neobsahují přídavek cukru (vhodné pro diabetiky). Brusinky jsou zpracovány i v podobě různých omáček, džusů a šťáv.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz Jagg.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...
obrázek ke článku Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea L.)


(c) Naše výživa, 2010-2017 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní