Komentáře ke článku: Kaštanovník setý - jedlé kaštany

Kaštanovník setý (Castanea sativa) z čeledi bukovitých má původ v Malé Asii a již v antickém starověku se rozšířil v širokém pásu od Portugalska až po Kavkaz. Dorůstá do výšky 20 - 25 metrů se široko vejčitou korunou. Tloušťka kmene může přesahovat až dva metry, dožívá se věku až 1 000 let. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá a teprve časem se mění na hnědošedou a rozpukanou. Listy jsou střídavě uspořádané, největší list se nachází na vrcholku větvičky. Listy mají tvar podlouhlé elipsy a každý postranní nerv na listu je zakončen ostnem. Kaštanovník setý kvete v květnu až červnu. Jedná se o rostlinu jednodomou a jednopohlavní. Plody jsou po dvou až třech kusech ukryty v pichlavém obalu, který puká ve čtyřech švech. Semena (kaštany) jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Plody využívali v kuchyni staří Řekové a Římané a pěstování kaštanovníků je výslovně zmíněno i v pozdějších nařízeních Karla Velikého pro Franckou říši. Ve střední Evropě patří k nejsevernějším porostům kaštanovníkové háje v okolí Drážďan a Míšně nebo na úpatí německého pohoří Harz. Mírné a vlhké klima umožnilo rozšíření kaštanovníků i ve Velké Británii. V jižní Evropě se zachovaly rozsáhlé kaštanovníkové porosty v Itálii a ve Francii. Kaštanovník setý roste i v teplých lokalitách Jižní Moravy. Zatímco ve střední Evropě jsou horké kaštany předzvěstí Vánoc, v jižní Evropě jsou jedlé kaštany běžnou a důležitou součástí jídelníčku.