Kaštanovník setý - jedlé kaštany

Kaštanovník setý (Castanea sativa) z čeledi bukovitých má původ v Malé Asii a již v antickém starověku se rozšířil v širokém pásu od Portugalska až po Kavkaz. Dorůstá do výšky 20 - 25 metrů se široko vejčitou korunou. Tloušťka kmene může přesahovat až dva metry, dožívá se věku až 1 000 let. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá a teprve časem se mění na hnědošedou a rozpukanou. Listy jsou střídavě uspořádané, největší list se nachází na vrcholku větvičky. Listy mají tvar podlouhlé elipsy a každý postranní nerv na listu je zakončen ostnem. Kaštanovník setý kvete v květnu až červnu. Jedná se o rostlinu jednodomou a jednopohlavní. Plody jsou po dvou až třech kusech ukryty v pichlavém obalu, který puká ve čtyřech švech. Semena (kaštany) jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Plody využívali v kuchyni staří Řekové a Římané a pěstování kaštanovníků je výslovně zmíněno i v pozdějších nařízeních Karla Velikého pro Franckou říši. Ve střední Evropě patří k nejsevernějším porostům kaštanovníkové háje v okolí Drážďan a Míšně nebo na úpatí německého pohoří Harz. Mírné a vlhké klima umožnilo rozšíření kaštanovníků i ve Velké Británii. V jižní Evropě se zachovaly rozsáhlé kaštanovníkové porosty v Itálii a ve Francii. Kaštanovník setý roste i v teplých lokalitách Jižní Moravy. Zatímco ve střední Evropě jsou horké kaštany předzvěstí Vánoc, v jižní Evropě jsou jedlé kaštany běžnou a důležitou součástí jídelníčku.

obrázek ke článku Kaštanovník setý - jedlé kaštany

Přes podobnost názvu není kaštanovník setý přímo příbuzný s kaštanovníkem koňským, jehož správné botanické označení je jírovec maďal a řadí se do čeledi jírovcovitých.

Dříve byly v oblasti jižních Alp jedlé kaštany základní potravinou, která sedlákům v horských vesnicích umožňovala přežít dlouhou zimu. Čtyři až šest měsíců se živili převážně kaštany. Jedli je pečené, vařené, v polévce nebo si z kaštanové mouky připravovali kaši. Sušené kaštany se snadno skladovaly a dřevo z kaštanových stromů bylo kvalitním stavebním materiálem.

Jedlý kaštan je také významnou medonosnou dřevinou a plody jsou ideální jako potrava pro zvěř.

Dřevo kaštanovníku je krásné a tvrdé, v posledních letech roste zájem o toto dřevo v nábytkářském průmyslu nebo při výrobě kvalitních parketových podlah.

Dřevo je vhodné i k výrobě trvanlivých železničních pražců a na zhotovování opěrných tyčí k vinné révě, proto se často pěstuje u vinic. Používá se i k výrobě sudů a ke stavbě lodí. Vysoký obsah tříslovin zaručuje dlouhou životnost výrobků i bez chemického ošetření.

Jelikož se poslední dobou poptávka o kaštanové plody na trhu zvyšuje, probouzejí se zanedbané kaštanovníkové háje k životu. Do obliby přicházejí pražené kaštany, kaštanová mouka nebo kaštanové pivo.

Hlavní sezónou sklizně jedlých kaštanů je říjen. Před zahájením sběru je třeba vyčistit prostor pod stromy od větví a listí, aby byly spadané plody lépe vidět. Samotný sběr se dodnes provádí převážně ručně.

Kaštany se nejprve namáčí do vody o teplotě 50°C, poté se nechají čtyři dny ve studené vodě, což zvýší jejich trvanlivost a odstraní případné parazity. Až potom se jedlé kaštany mohou zpracovat nebo uskladnit v chladicích boxech (dříve se skladovaly pouze sušené plody).

Kaštanovník s jedlými kaštany je stoprocentně zdravý od kořene až po vrchol. V plodech, slupkách, listech i v kůře jsou navíc cenné třísloviny (taniny a bioflavonoidy). Z listů a plodů se vyrábějí homeopatické léky, různé výluhy a tinktury.

Jedlé kaštany obsahují:


  • třísloviny
  • škrob
  • bílkoviny
  • sacharózu, naopak glukózy a fruktózy mají jen nepatrné množství, proto jsou vhodné i pro diabetiky
  • biogenní aminy (eutrotransmitery) - potřebné k nervovému vedení a svalovým vzruchům
  • vitamin A
  • vitamíny skupiny B
  • vitamin C
  • vápník
  • hořčík
  • draslík
  • zinek
  • síru
  • fosfor
  • mangan
  • sodík
  • železo
  • měď

Díky tomuto složení působí konzumace jedlých kaštanů pozitivně na náš nervový systém, především v zimním období, kdy strádáme nedostatkem světla. Jedlé kaštany jsou ideální potravou pro nervy všech osob po čtyřicítce, předcházejí vzniku ztráty paměti.

Pozitivní vliv jedlých kaštanů:


  • na nervový systém, snižují psychické poruchy
  • mírní deprese, stavy úzkosti a beznaděje
  • na srdeční činnost a krevní oběh
  • čistí játra od jedovatých zplodin
  • příznivě ovlivňují trávení
  • působí proti průjmům
  • na mozek, posilují paměť
  • dodávají energii, regenerují
  • jsou prevencí revmatu

Jedlé kaštany se upravují mnoha způsoby, ale asi nejznámější způsob je pečení kaštanů. Nejlepší způsob uchování kaštanů je jejich zamražení v mikrotenových sáčcích. Po rozmrazení si zachovávají svou původní chuť.

Před kuchyňskou úpravou se musí slupka kaštanů naříznout, oloupané kaštany se pak vaří ve vodě či pečou v troubě.

Při pečení nesmí zčernat a musí si zachovat typickou tmavohnědou barvu. Teprve v tepelně upraveném stavu můžeme tyto plodiny dále využít v kuchyni jako ingredienci do nádivek drůbeže (nadívaný krocan – americké národní jídlo na den díkůvzdání), dortů a dezertů, pečiva, zmrzliny, pudinků, či je konzumovat samotné pečené na plechu v troubě.

Jedlé kaštany se také pečou na másle, jedí se solí a pepřem, připravuje se z nich pyré.

Ve Francii a Itálii se z kaštanů vyrábí alkohol, ve Švýcarsku a na Korsice se vyrábí kaštanové pivo.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...
obrázek ke článku Kaštanovník setý - jedlé kaštany


(c) Naše výživa, 2010-2023 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní