Šalvěj lékařská (Salvia officinalist L.)

Šalvěj pochází z oblasti východního Středomoří a je známá již více než tisíc let. Daří se jí na výsluní v teplých oblastech, u nás často roste v zahrádkách, jen zřídka zplaňuje. Existuje mnoho druhů šalvěje s velmi podobnými účinky. U nás nejznámější a nejpěstovanější je šalvěj lékařská z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), můžeme ji znát též pod názvem babské ucho. Tato bylina dobře snáší lehké půdy s vysokým obsahem vápna. Pro její všestranné působení na lidské zdraví, byla již v dávných dobách řazena mezi nejdůležitější léčivé byliny.

obrázek ke článku Šalvěj lékařská (Salvia officinalist L.)

Tento stálo zelený polokeř, dorůstá až do výšky jednoho metru. Má květnatou, naspodu zdřevnatělou lodyhu. Listy jsou protáhle vejčité, na okraji jemně vroubkované, dosahují délky 5 – 10 cm a šířky 1,5 – 4cm. Mladé listy jsou plstnaté, šedě zbarvené, starší jsou zelené. Celá rostlina má velmi specifickou vůni. Šalvěj se množí semeny, která vyséváme v dubnu do pařeniště, a sazenice následně přesazujeme na záhon. Kvete v období června a července, hluchavkovité květy jsou světle fialové s červenohnědým kalichem, plody jsou tvrdky.

Využití šalvěje je mnohostranné. Používá se jako léčivá rostlina a koření, své uplatnění nalezla i v kosmetickém průmyslu, v parfumerii.

Užívanou částí jsou listy (Folium salviae) a nať (Herba salviae).

Listy se sbírají krátce před květem v květnu a červnu, za suchého počasí, protože vlhké listy hnědnou. Může se také sbírat celá nať, z níž se listy po usušení sdrhnou. Bylina se suší v tenkých vrstvách pokud možno rychle ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 35°C. Kvalitní suchá droga se pozná podle zelenavé až stříbrošedé barvy. Má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť.

Šalvěj můžeme i zmrazit čerstvou, stejně jako jiné bylinky. Nejlépe se na to hodí klasická forma na tvoření ledu. Do každé vaničky ve formě vložíme nakrájené nebo nasekané listy šalvěje, dolijeme vodou a dáme zmrazit. Tyto bylinkové kostky lze používat v kuchyni při úpravě masa, do polévek a jiných jídel, neboť mají velkou kořenící, peprnou a aromatickou sílu.

Šalvěj lékařská obsahuje:


  • silice 1,5 - 2,5% (thujon, salviol, salvin, cineol a kafr) - protizánětlivé a baktericidní účinky
  • třísloviny cca 40%
  • hořčiny
  • saponiny
  • glykosidy
  • oxyterpenové kyseliny
  • estrogenní hormony
  • amid kyseliny nikotinové
  • vosky
  • vitamin C

Silice obsažené v rostlině, zvláště pak thujon, působí ve vysokých dávkách omamně, navozují pocit opojení, které je doprovázeno třesem, zimnicí, ale i návaly horka, nevolností, zvracením, křečemi, v extrémním případě může dojít ke ztrátě vědomí.

Při dlouhodobém užívání ve vysokých dávkách by thujon mohl ohrozit i naše mentální zdraví a inteligenci. Odborníci uvádějí, že otrava nastává při překročení konzumace kolem 15 g suché drogy. Ve vodě se však thujon oproti alkoholu tolik neuvolňuje, tudíž nálev a čaj při střízlivém dávkování a používání nemá tyto nežádoucí toxické účinky.

Vnitřní použití šalvěje lékařské:


  • pomocník při rýmě, nachlazení, kašli, chřipce, angíně a jiných nemocech dýchacích cest - má dezinfekční, antibakteriální, antivirózní a protizánětlivé účinky
  • podpora trávení - pomáhá proti plynatosti
  • podpora vylučování žluče - pozitivní vliv na funkci žlučníku a jater
  • urychlení léčby žaludečních a střevních katarů, včetně otrav jídlem
  • snížení pocení - zmírňuje i noční pocení v klimaktériu
  • snížení obsahu cukru v krvi
  • pomocník při pracovní přetíženosti - odstraňuje stres, zlepšuje činnost nervové soustavy
  • upravuje nepravidelnou menstruaci
  • pomáhá snížit nadměrnou tvorbu mateřského mléka - v případě, že maminka již chce přestat kojit

Při vnitřním použití dodržujte doporučenou dávku, která je max. 2 šálky nálevu nebo čaje denně, a to krátkodobě. Plně postačí pitná kúra v délce 1 až 2 týdnů.

Pozor, těhotné a kojící ženy by se vnitřnímu použití šalvěje měly vyhnout!

Zevní použití šalvěje lékařské:


  • Čerstvé listy - žvýkání odstraňuje zápach z úst.
  • Rozmačkaný list - první pomoc při kousnutí hmyzem nebo při menším poranění kůže, kdy ránu nejen vydezinfikuje a uklidní, ale i při následném používání urychlí i hojení.
  • Nálev ve formě koupele nebo obkladu - léčí různé mykotické potíže a plísňová onemocnění kůže.
  • Nálev jako kloktadlo - při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní.
  • Nálev na závěrečné oplachování hlavy – potlačuje, někdy i vyléčí tvoření lupů na pokožce hlavy.

Využití v kosmetickém průmyslu


Pro své stahující a dezinfekční schopnosti má šalvěj široké využití i v kosmetice. Výtažky ze šalvěje se přidávají do ústních vod a past na zuby, neboť podporují léčbu zánětů v ústní dutině a zároveň potlačují nepříjemný zápach z úst. Jelikož šalvěj potlačuje pocení, využívá se při výrobě antiperspirantů. Dezinfekční a stahující účinky jsou využity v čistících a zklidňujících pleťových vodách či přísadách do koupele. Šalvěj je pro své účinky přidávána i do mýdel, šampónů, krémů a různých hojivých mastí.

V potravinářství je šalvěj součástí bonbónů, žvýkaček a léčivých pastilek.

Šalvěj jako koření


Jako koření se šalvěj používá od nepaměti, a to na úpravu jehněčího a telecího masa, divočiny, do různých nádivek, sekaných a k ochucení mletého masa. Užívá se jen v malém množství, aby nepřehlušila vůni samotné potraviny. Bývá jako jedna z přísad kořenících směsí na maso, ryby a směsí na grilování. Hodí se i pro výrobu bylinkového octa, oleje a másla. Použitím šalvěje nejen zvýrazníme chuť jídla, ale podpoříme i trávení.

Šalvěj je možné zakoupit v lékárně nebo si ji můžeme vypěstovat doma. Rostlina je velmi vhodná pro pěstování v květináči, má ráda slunce, výživnou a propustnou půdu.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz Jagg.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...
obrázek ke článku Šalvěj lékařská (Salvia officinalist L.)


(c) Naše výživa, 2010-2017 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní