Barva vína

Podle barvy je možno poznat stav i charakter vína. V hroznech bílých odrůd je směs zelených barviv (chlorofyl) a žlutých barviv (xantofyl). Červené víno vděčí své barvě oeninu, který náleží do skupiny antokyanů. Toto barvivo je uloženo ve slupkách modrých bobulí a uvolňuje se při nakvašení rmutu. Podíl na vyluhování barviva ze slupek mají alkohol a kyseliny, a to tím, že způsobují popraskání buněk s barvivem. Organické kyseliny, zejména kyselina vinná a jablečná, nemají však vliv na intenzitu zbarvení, spíše naopak.

Bílá vína


Vyznačují se širokou škálou odstínů barev od velmi světlé přes různé odstíny zelenkavé a žlutozelené barvy po jantarově žluté barvy a různé odstíny hnědé barvy. Mladá zdravá jakostní vína mají různě intenzivní zelenkavou barvu až se žlutavým odstínem. Vyšší barvu mají vína nedostatečně sířená.

  • Načervenalý odstín barvy u konzumních vín - ukazuje na vína vyrobená z bílých hroznů s příměsí hroznů modrých odrůd.
  • Vyšší barva s odstíny jantarově žluté je normální - u mladých vín ukazuje na nedokonalé vyškolení vína a působení oxidačních enzymů. Může být způsobena také vyšším obsahem tříslovin u vín vyrobených z nedozrálých hroznů.
  • Žlutá barva s nahnědlým odstínem - ukazuje u bílých vín na nedostatečné zasíření vína.
  • Odstíny slámově žluté barvy - objevují se u vín jižního charakteru. Poněkud vyšší barvu s jemnou slamnatou příchutí mívají i některá slovenská vína z jižnějších oblastí.
  • Vína bez jakýchkoliv barevných odstínů - patří většinou k vínům s nízkým obsahem extraktu. Nízkou barvou se vyznačují i tzv. druháky - mohou mít i barvu s hnědými odstíny, záleží to na způsobu jejich výroby.

Červená vína


Mají barvu od světle červené, cihlově červené, rubínové až po ohnivě červenou, tmavě červenou a u starých vín hnědočervenou. Intenzita barvy záleží na odrůdě, z jaké je víno vyrobeno, na dozrálosti hroznů a na způsobu výroby červeného vína.

Oenin, tak jako ostatní antokyany, je citlivý na pH prostředí. Z hroznů s nižším pH se dostávají červená vína světlejších odstínů. Hrozny s vyšším pH (nižším obsahem kyselin) dávají červená vína tmavších odstínů.

Barevnost červených vín závisí také na přítomnosti žlutých taninů. Směs antokyanů a taninů dává vínu rubínově červenou barvu, častou u mladých vín. Stárnutím antokyanů ubývá a taniny podléhají vlivem oxidačních pochodů modifikaci barvy, která se mění v nažloutlé tóny, připomínající někdy barvu cibulové slupky.

  • Světle červená - barva charakteristická pro vína lehká s vyšším obsahem kyselin.
  • Tmavě červená - barva charakteristická pro vína extraktivní, těžká, s nižším obsahem kyselin, která většinou pocházejí z jižnějších vinařských oblastí.
  • Nejtmavší - vína alžírská, dalmatská nebo řecká.


Sdílet na: Facebook Linkuj.cz Jagg.cz
Přehled komentářů k článku
... doposud nebyl přidán žádný komentář ...

(c) Naše výživa, 2010-2017 - Provozní podmínky serveru - Použití cookies - Kontakty    Zobrazit verzi: Klasická | Mobilní